1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
3414. Návěst Připravte se ke stažení sběrače (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva krátké vodorovné bílé pruhy umístěné symetricky, levý ve spodní a pravý v horní části desky; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, jsou pruhy z bílých odrazek) předvěstí strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla návěst Stáhněte sběrač, Kolej v přímém směru bez trakčního vedení, Kolej ve směru doprava bez trakčního vedení nebo Kolej ve směru doleva bez trakčního vedení.
3415. Návěst Stáhněte sběrač (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř vodorovný bílý pruh v úhlopříčce; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je pruh z bílých odrazek) přikazuje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla jízdu se staženým sběračem nejpozději v úrovni této návěsti.
3416. Návěst Zdvihněte sběrač (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř svislý bílý pruh v úhlopříčce; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je pruh z bílých odrazek) dovoluje strojvedoucímu jízdu se zdviženým sběračem, když elektrické hnací vozidlo mine tuto návěst.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1380. Návěst Začátek pomalé jízdy (žlutá, na kratší straně postavená obdélníková deska s bílým okrajem a s černým písmenem „Z“) přikazuje strojvedoucímu od tohoto návěstidla nepřekročit rychlost pomalé jízdy.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1384. Návěst Konec pomalé jízdy (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska s černým písmenem „K“) upozorňuje strojvedoucího na místo, kde končí pomalá jízda nebo nepředvěstěná pomalá jízda.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1380. Návěst Začátek pomalé jízdy (žlutá, na kratší straně postavená obdélníková deska s bílým okrajem a s černým písmenem „Z“) přikazuje strojvedoucímu od tohoto návěstidla nepřekročit rychlost pomalé jízdy.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1384. Návěst Konec pomalé jízdy (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska s černým písmenem „K“) upozorňuje strojvedoucího na místo, kde končí pomalá jízda nebo nepředvěstěná pomalá jízda.
3414. Návěst Připravte se ke stažení sběrače (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva krátké vodorovné bílé pruhy umístěné symetricky, levý ve spodní a pravý v horní části desky; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, jsou pruhy z bílých odrazek) předvěstí strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla návěst Stáhněte sběrač, Kolej v přímém směru bez trakčního vedení, Kolej ve směru doprava bez trakčního vedení nebo Kolej ve směru doleva bez trakčního vedení.
3415. Návěst Stáhněte sběrač (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř vodorovný bílý pruh v úhlopříčce; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je pruh z bílých odrazek) přikazuje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla jízdu se staženým sběračem nejpozději v úrovni této návěsti.
3416. Návěst Zdvihněte sběrač (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř svislý bílý pruh v úhlopříčce; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je pruh z bílých odrazek) dovoluje strojvedoucímu jízdu se zdviženým sběračem, když elektrické hnací vozidlo mine tuto návěst.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
1160. Tabule před zastávkou se umísťuje před nejbližší následující návěstidlo s návěstí Konec nástupiště zastávky, která je umístěna na širé trati, na vzdálenost nejméně: a) 400 m – pro tratě s rychlostí 60 km/h a nižší; b) 700 m – pro tratě s rychlostí vyšší než 60 km/h do rychlosti 100 km/h; c) 1000 m – pro tratě s rychlostí vyšší než 100 km/h do rychlosti 120 km/h; d) 1550 m – pro tratě s rychlostí vyšší než 120 km/h do rychlosti 160 km/h. Pokud je vzdálenost při odjezdu ze stanice kratší než stanovená vzdálenost, umístí se tabule před zastávkou na odjezdové záhlaví; je-li vzdálenost mezi dvěma zastávkami kratší, umístí se v úrovni návěsti Konec nástupiště předchozí zastávky. V obou případech se tabule před zastávkou doplní návěstí Zkrácená vzdálenost.
Těžební safari z okna vlaku
Krušnohorská magistrála, kdysi jedna z nejvíce vytížených tratí, láká na řadu zajímavostí. Kromě toho spojuje většinu severočeských velkých měst. Pochlubit se může osobní dopravou, v hojném počtu tu jsou zastoupeny i vlaky nákladní, převážející hnědé uhlí či ropné produkty z litvínovské rafinérky. Právě průmysl stál nejen za vznikem magistrály, ale i za řadou změn v železniční infrastruktuře.
Trať č. 130: Ústí nad Labem – Oldřichov u Duchcova
Historie trati, v jízdních řádech označované číslovkou 130, začíná v období mezi roky 1856 a 1870, kdy ji vybudovala společnost Ústecko-teplická dráha (v němčině Aussig-Teplitzer Eisenbahn, ATE). Firma, vybudovaná na základech německého kapitálu, vznikla za účelem přepravy uhlí ze zdejších hnědouhelných pánví a nutností rozvinout osobní přepravu na české straně Krušných hor. Není náhoda, že kvůli těžebnímu průmyslu šlo o jednu z nejvytíženějších tratí v Rakousku-Uhersku. Konečnou stanicí bylo dnešní ústecké, západní nádraží, které se chlubilo i depem.
Záhy po zprovoznění bylo jasné, že kapacita jednokolejné železnice nestačí. Kromě toho bylo žádoucí se s vlaky dostat dál k ložiskům na severozápadě země. A tak bylo rozhodnuto o výstavbě trati až do Chomutova. O pár let později vznikla i druhá kolej. V Ústí dále vyrostlo obří seřaďovací nádraží, svého času největší v monarchii. Jen pro zajímavost: každý rok zde železničáři roztřídili 360 tisíc vozů. Ve stejné době byla vybudována „dolní“ trať přes Úpořiny, která měla odlehčit silně zatížené hlavní spojnici.
Po Krušnohorské magistrále se tehdy proháněly parní lokomotivy od berlínské firmy Borsig a vídeňské Sigl (řady Ia, IIa, IIIa, IIb a If).
Rozšířit těžbu = přeložit trať
Společnost ÚTD (ATE) byla zestátněna až pět let po první světové válce, přičemž vozidla a provoz převzaly Československé státní dráhy. Po Mnichovu, v roce 1938, tady dopravu zajišťovala říšská dráha DR. Z důvodu nutného přesunu zásob z říše na fronty byla osobní doprava utlumena téměř na nulu.
Za socialismu byl severočeský těžařský a průmyslový region pro československé hospodářství klíčový, a tak se zdejším tratím věnovala mimořádná pozornost. Kromě toho se začalo dolovat především na povrchu a stará železnice stála v cestě. Vláda proto musela přistoupit k výstavbě přeložek tratí. V tomto smyslu zmiňme změny trasování v úsecích mezi Mostem a Želenicemi či Třebušicemi a Vrskmaní. Pozoruhodné je, že stejně jako v prvním případě se i tato přeložka stavěla dvakrát – vždy byly sneseny kvůli rozšiřování dolů. Jenže ani to nestačilo. V 70. letech minulého století vyrostla nová železnice souběžná se silnicí I/13, známá pod názvem Ervěnický koridor. Úsek k Širokému vrchu v Mostě byl vystavěn v roce 1979, zbytek k Jirkovu spatřil světlo světa o pět později. Další přeložky vznikly i v okolí Mostu, Duchcova a Trmic. Délka trati kvůli tomu narostla z původních 65 km na 71 km.
Pod dráty
S elektrifikací stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV bylo mezí Ústím nad Labem a Mostem započato na konci 50. let, první elektrický vlak přijel do Mostu v roce 1963. Objem nákladní dopravy v šedesátých letech stoupal, a tak bylo přistoupeno i k elektrifikaci dvoukolejné úpořinské spojky. Jako poslední byl elektrifikován úsek z Třebušic do Chomutova v roce 1989.
Aktuáně tady osobní dopravu provozují kromě soukromých dopravců i České dráhy. Regionální dopravě vévodí moderní elektrické jednotky řady 440 RegioPanter. V barvách národního dopravce tu však jezdí i rychlíky z Prahy přes Ústí nad Labem do Chebu.
Trať č. 134: Oldřichov u Duchcova – Louka u Litvínova
Bezmála třináct kilometrů dlouhá, jednokolejná trať z Oldřichova u Duchcova do Litvínova slouží veřejnosti již od roku 1872, přičemž byla vybudována coby součást Duchcovsko-podmokelské dráhy (DBE). Dnes slouží především regionální osobní dopravě.
Stojí za zmínku, že za socialismu, v době kdy byla většina tratí v regionu elektrifikována, zůstal úsek z Louky do Litvínova bez „drátů“. To se nyní mění spolu s celkovou rekonstrukcí. Správa železnic opravuje, kromě železničního svršku, stanice i zastávky. Vznikají nová nástupiště s výškou 55 centimetrů nad temenem kolejnice, stanice dostávají nové zabezpečení a rychlost na trati bude zvýšena na 100 km/h.
Nově elektrizovaný úsek bude (prozatím) osazen stejnosměrnou napájecí soustavou. Stavba by měla být hotová na jaře 2021.
Zámek Větruše v Ústí nad Labem, z projektu architekta Alwina Köhlera a za podpory Ústeckého horského spolku, vyrostl v roce 1897. Okamžitě se stal, spolu s malým hostincem, oblíbeným výletním místem. V roce 2012 bylo místo rekonstruováno, veřejnost může využít služeb hotelu a restaurace. Od roku 2010 se návštěvníci k zámku mohou dostat pohodlně lanovkou z OC Forum.
Původní gotická stavba stála v Ústí nad Labem už v roce 1318. Loď a věž v románském stylu vznikla asi o padesát let později. Na stavu se však později podepsali husité, kteří jej vyplenili, a také požár z 30. let 16. století. Teprve na konci 19. století byl kostel přestavěn do novogotického stylu, a to pod taktovkou architektů Webera a Mockera. Bombardováním na konci 2. světové války došlo k viditelnému vyosení jeho věže. Místní mu proto říkají „šikmý kostel“.
Jedenáctipatrová budova vyrostla mezi lety 1929 a 1930, přičemž byla považována za první československý mrakodrap. Až o čtyři roky později ji předčil pražský palác Všeobecného penzijního ústavu. Budova je zajímavá zejména svým vstupem, který zdobí portikul s šesti sochami Huga Lederera symbolizující chemii, vědu, muže s pochodní, ženu s rohem hojnosti, obchod a práci. Od roku 2014 je chráněnou kulturní památkou ČR.
V době, kdy vznikala Ústecko-teplická dráha, vyrostla i obří nádražní budova. V ní bylo zřízeno sídlo společnosti. Postupem času bohužel objekt zchátral, nyní je však částečně rekonstruován. Nová jsou i nástupiště.
Židovský hřbitov v Teplicích (v pořadí třetí) byl založen v roce 1862 a funguje dodnes. Místo posledního odpočinku tu například našli i sovětští vojáci.
Stavba věžového vodojemu v Teplicích Nové Vsi byla zahájena na jaře 1987, zprovozněna byla na konci roku 1989. Nejzajímavější jsou její parametry: základová deska má průměr 10 m a výšku 2,5 m, dřík s vnitřním průměrem 4,4 m disponuje schodištěm s 220 schody. Horní nádrž s vnějším průměrem 27 m váží 260 tun a pojme 2000 kubíků vody. Dolní nádrž se pyšní průměrem 41 m, dno dolní nádrže se nachází ve výšce 11,65 m nad terénem, střecha pak ve výšce 23,25 m. Objem dolní nádrže je 4000 kubíků. Výška dříku je 50 m, výška celé stavby i s hromosvodem činí 63,25 m. V současné době není vodojem provozován, slouží jako rezerva.
Zaniklá obec Hrdlovka – Nová Ves se v podhůří Krušných hor rozkládala dva kilometry jižně od Oseka. Poprvé je sídlo zmíněno už v roce 1203, resp. v roce 1341 v případě Nové Vsi. Region byl však osídlen již v pravěku. Postupně se do obce nastěhovalo více než pět tisíc obyvatel, více než polovinu tvořili Češi. Většina z nich pracovala v blízkých dolech. K hornictví se váže i neštěstí – v roce 1934 v dole Nelson III vybuchl uhelný prach. Při nehodě zemřelo 142 horníků. Obec byla kvůli těžbě uhlí srovnána se zemí na počátku 70. let minulého století.
Novorenesanční, jednolodní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Lomu u Mostu vyrostl v 80. letech 19. století. Autorem sakrální památky je jistý pan Ziebich z Chomutova.
Vlak: os 6852
Vozidlo: elektrická jednotka řady 440
Max. rychlost vozidla: 160 km/h
Délka tratě: 33 km
Délka záznamu: 00:48:56
