3404. Návěst Připravte se k vypnutí proudu (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva svislé bílé pruhy vedle sebe) předvěstí strojvedoucímu návěst Vypněte proud, Vypněte napájení průběžného vedení nebo Vypněte trakční odběr.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
207. Rychlostník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí traťovou rychlost od tohoto návěstidla. 1337. Při umístění dvou rychlostníků N nad sebou platí návěstěná traťová rychlost horního rychlostníku N pro jízdu vozidel, která jsou schopná průjezdu obloukem při působícím nedostatku převýšení alespoň 130 mm. Oba rychlostníky N mohou být umístěny na společném návěstidle (nazdvojeném rychlostníku).
207. Rychlostník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí traťovou rychlost od tohoto návěstidla. 1337. Při umístění dvou rychlostníků N nad sebou platí návěstěná traťová rychlost horního rychlostníku N pro jízdu vozidel, která jsou schopná průjezdu obloukem při působícím nedostatku převýšení alespoň 130 mm. Oba rychlostníky N mohou být umístěny na společném návěstidle (nazdvojeném rychlostníku).
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
207. Rychlostník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí traťovou rychlost od tohoto návěstidla. 1337. Při umístění dvou rychlostníků N nad sebou platí návěstěná traťová rychlost horního rychlostníku N pro jízdu vozidel, která jsou schopná průjezdu obloukem při působícím nedostatku převýšení alespoň 130 mm. Oba rychlostníky N mohou být umístěny na společném návěstidle (nazdvojeném rychlostníku).
207. Rychlostník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí traťovou rychlost od tohoto návěstidla. 1337. Při umístění dvou rychlostníků N nad sebou platí návěstěná traťová rychlost horního rychlostníku N pro jízdu vozidel, která jsou schopná průjezdu obloukem při působícím nedostatku převýšení alespoň 130 mm. Oba rychlostníky N mohou být umístěny na společném návěstidle (nazdvojeném rychlostníku).
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
3404. Návěst Připravte se k vypnutí proudu (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva svislé bílé pruhy vedle sebe) předvěstí strojvedoucímu návěst Vypněte proud, Vypněte napájení průběžného vedení nebo Vypněte trakční odběr.
Návěst Zapněte proud (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř znak v podobě písmene „U“; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je znak z bílých odrazek): a) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte proud, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, zapnout pomocné pohony a zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; b) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte napájení průběžného vedení, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst; c) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte trakční odběr, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; d) dovoluje strojvedoucímu motorového hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst.
207. Rychlostník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí traťovou rychlost od tohoto návěstidla. 1337. Při umístění dvou rychlostníků N nad sebou platí návěstěná traťová rychlost horního rychlostníku N pro jízdu vozidel, která jsou schopná průjezdu obloukem při působícím nedostatku převýšení alespoň 130 mm. Oba rychlostníky N mohou být umístěny na společném návěstidle (nazdvojeném rychlostníku).
Návěst Rychlost 80 km/h a volno (žluté světlo doplněné pod ním vodorovným zeleným pruhem a nad ním zelené světlo). přikazují strojvedoucímu jet v obvodu výhybek přilehlých k hlavnímu návěstidlu nejvýše rychlostí 80 km/h. Není-li obvod výhybek přilehlých k hlavnímu návěstidlu, přikazují mu jet nejvýše rychlostí 80 km/h až k následujícímu hlavnímu návěstidlu.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
207. Rychlostník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí traťovou rychlost od tohoto návěstidla. 1337. Při umístění dvou rychlostníků N nad sebou platí návěstěná traťová rychlost horního rychlostníku N pro jízdu vozidel, která jsou schopná průjezdu obloukem při působícím nedostatku převýšení alespoň 130 mm. Oba rychlostníky N mohou být umístěny na společném návěstidle (nazdvojeném rychlostníku).
207. Rychlostník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí traťovou rychlost od tohoto návěstidla. 1337. Při umístění dvou rychlostníků N nad sebou platí návěstěná traťová rychlost horního rychlostníku N pro jízdu vozidel, která jsou schopná průjezdu obloukem při působícím nedostatku převýšení alespoň 130 mm. Oba rychlostníky N mohou být umístěny na společném návěstidle (nazdvojeném rychlostníku).
207. Rychlostník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí traťovou rychlost od tohoto návěstidla. 1337. Při umístění dvou rychlostníků N nad sebou platí návěstěná traťová rychlost horního rychlostníku N pro jízdu vozidel, která jsou schopná průjezdu obloukem při působícím nedostatku převýšení alespoň 130 mm. Oba rychlostníky N mohou být umístěny na společném návěstidle (nazdvojeném rychlostníku).
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Historie železniční dopravy a tratí v severozápadní části republiky i tehdejšího rakouského mocnářství, je pěvně spjata s dvěma fenomény tohoto pozoruhodného regionu. Jsou jimi lázeňství a těžba hnědého uhlí. A byla to právě lukrativní přeprava hostů západočeských lázní a především pak nerostného bohatství z Podkrušnohoří, které zapříčinily propojení Chebska, Karlovarska a Chomutovska železniční tratí. Ta spolu s východní větví Ústecko-teplické dráhy vytváří tepnu podkrušnohorské železniční magistrály. Trať Chomutov – Cheb patří k vrcholným dílům soukromé společnosti Buštěhradská dráha, která od poloviny 19. stol., do dvacátých let století minulého patřila k nejvýznamnějším dopravcům na českém území. Úsek spojující Cheb s Chomutovem navazoval na již dříve vybudovanou Buštěhradskou trať Chomutov – Lužná u Rakovníka – Praha (Bubny) a taktéž soukromou trať společnosti Ústecko-teplické dráhy, pod jejíž správu spadala severovýchodní část regionu až po Liberecko. Dokončení hlavního tahu magistrály se datuje k 1. březnu 1873. K lukrativní přepravě chmele a cukru ze Žatecka tak přibyla i nejcennější komodita v podobě hnědého uhlí, jehož těžba provází trať prakticky v celé délce od Sokolova po Mostecko, řadou aktivních i dnes již opuštěných důlních provozů. Druhým věrným souputníkem je i řeka Ohře, která se od trati v úseku od Klášterce n. O. až po Cheb odkloní vždy jen na několik desítek, výjimečně stovek metrů. V malebných zákrutách nad řekou se pak do konce dvacátého století potkávaly těžkotonážní uhelné transporty, poháněných dvojící burácejících Sergejů, s noblesou mezinárodních rychlíků v čele s občasným exkluzivním návštěvníkem – Orient expresem. Smutnou kapitolou zdejšího provozu byl poslední rok 2. světové války, kdy tato průmyslová tepna na území tehdejších Sudet byla často cílem hloubkových náletů kotlářů, po nichž byla zcela zničena nádraží a seřadiště v Karlových Varech a Chebu, i množství vlaků přímo na trati.
Ač byl význam této spojnice nesporný, k její celkové elektrifikaci došlo až v roce 2006. Přičemž první úsek z Chebu do Sokolova byl elektrifikován v roce 1968. V roce 1983 pak i navazující část ze Sokolova do Karlových varů. Teprve na přelomu 90. let až do Chomutova. Zajímavostí je, že rok 2006 znamenal i konec do té doby u nás netradičního levostranného provozu. Na 139. kilometru se na širé trati mezi stanicemi Kadaň-Prunéřov a Klášterec nad Ohří nachází hranice stejnosměrné a střídavé trakční soustavy. V současnosti zde provoz zajištují primárně regionální i dálkové vlaky Českých drah, které zde plánují nasazení vůbec nejmodernějších evropských vozů Siemens na rychlících Krušnohor z Prahy do Chebu, přes Ústí nad Labem. Trať, nesoucí číselné označení 140, patří pro své nezaměnitelné okolí k vůbec nejzajímavějším v celoevropském kontextu. Kde jinde se potkává nejtěžší důlní průmysl s nedotčenou přírodou, trojící světoznámých lázní, na pozadí vrcholů Krušných hor, Doupova či Slavkovského lesa.
Celková rekonstrukce horního karlovarského nádraží probíhala mezi lety 2017 až 2019. Již od roku 2017 sloužila cestujícím nová výpravní budova, v roce 2019 k ní přibyly nástupiště, nový podchod a výtahy. Zrenovována byla původní ocelolitinovou konstrukce z produkce strojíren a železáren Samuela Bondyho v Praze, která byla na nástupiště osazena roku 1891. Z jednoho z nejkritizovanějších nádraží v republice se tak stalo jedno z nejmodernějších a architektonicky nejzajímavějších.
Unikátní dvojkolejný tunel se nachází v úseku mezi stanicemi Nové Sedlo u Lokte – Sokolov. Jeho stavba byla součástí přeložení trati z Chodova do Královského Poříčí. Uveden do provozu byl 29. května 1980. Překlenuje ho dálnice D6. Tunel byl postaven proudovou metodou v otevřeném zářezu, kdy vybudovaný tubus, tvořený panelovými prefabrikáty, byl postupně zasypán. Jeho délka je 210,5 metrů. Unikátnost tohoto projektu spočívá v efektivním využití jeho nosné plochy pro tři nezávislé silniční komunikace, které by si jinak vyžádaly stavbu tří mostních objektů v náročném terénu.
Hnědouhelný lom patří spolu s lomem Družba do soustavy sokolovského uhelného revíru. Jeho produkce činí 8 milionů tun ročně, čímž je nejvýnosnějším v revíru. Povrchová těžba zde započala v roce 1981. Těžební sloj má jméno Antonín, přičemž její mocnost se pohybuje v rozmezí 30-40 metrů. Její uhlí mělo nejmenší obsah síry ze všech hnědouhelných dolů na našem území. Lom dnes již neúměrně přetěžuje okolní, kvalita uhlí poklesla a s plánovaným útlumem těžby se dá očekávat, že skončí před plánovaným rokem 2038. Oblast je však značně poddolovaná původní hlubinou těžbou, což komplikuje postup rekultivací, která počítá se zatopením oblasti a vznik jezera Jiří-Družba, které by svým objemem bylo po Orlíku druhým největší v ČR.
V současnosti co do rozlohy největší umělá vodní plocha na našem území, která vznikla zatopením důlního díla Medard – Libík, na němž byla ukončena těžba v březnu roku 2000. Jezero bylo napouštěno od roku 2008, přičemž plánované výšky hladiny bylo dosaženo v roce 2016. Jeho maximální hloubka je 50 metrů. Jezero je napouštěno umělým korytem řeky Ohře. Dlouhodobě na jeho březích vzniká nová infrastruktura a rekreační oblasti, které slouží zejména městům Sokolov a Habartov.
Hnědouhelná elektrárna a později teplárna Tisová byla uvedena do provozu mezi lety 1958-1962. Tvoří ji dvě části o celkovém výkonu 296 MW. V době svého zprovoznění byla první velkoelektrárnou v tehdejším ČSSR. V polovině 90. Let prošla významnou ekologickou úpravou, odsířením a výměnou kotlů. Investice do snížení emisní náročnosti probíhají neustále s cílem snížit výstupní koncentrace oxidů dusíku, čím se prodlužuje životnost celého provozu. Teplovodem z elektrárny jsou zásobena přilehlá města Sokolov, Habartov, Vřesová a další.
Trať č. 140 téměř v celém západním úseku kopíruje tok řeky Ohře. Hojně využívaná turistická a především vodácká tepna regionu u obce Dásnice protéká malebným údolím, nad nímž se v obci Chlum Sv. Máří rozkládá barokní areál poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Maří Magdalény a proboštství řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Meandrující řeka patří v tomto úseku k těm nejromantičtějším z celého toku.
V dole Božího požehnání u Kynšperku n. Ohří skončila těžba již v roce 1946. Od jejího ukončení až donedávna byla voda z dolu přečerpávána do řeky Ohře, aby hladina spodní vody nestoupla natolik, aby již citelně neohrožovala přilehlé domy a železniční trať Cheb – Sokolov, která prochází po úzké hrázi mezi dvěma vodními plochami. Dnes je hladina regulována umělým přepadem, avšak její působení značně negativně ovlivňuje kvalitu života a staveb v jejím okolí. Vodní plocha pak slouží především hobby potápěčům.
Mokřady nedaleko stanice Kynšperk n. Ohří začaly vznikat postupným propadem poddolovaného území. Vznikla zde dvě jezera o rozloze přibližně dvou hektarů s mokřadní lokalitou, na které je možné pozorovat množství rozličného ptactva a vážek. Pro tyto účely zde vnikla i ornitologická pozorovatelna. Unikátní biodiverzita této lokality láká přírodovědce i laickou veřejnost, pro kterou jsou zde umístěny informační tabulka s popisem pozorovatelné fauny a flóry.
Vlak: R 92615 Krušnohor
Vozidlo: lokomotiva řady 362
Max. rychlost vozidla: 140 km/h
Délka tratě: 52 km
Délka záznamu: 44:25
Datum zveřejnění: 10. 2021
Kdy jste se stal železničářem?
Vyučil jsem se pro ČSD jako elektromechanik, takže ihned po vyučení.
Jak se dále vyvíjela vaše profesní kariéra?
V Lokomotivním depu Karlovy Vary jsem začínal jako elektromechanik, což tehdy byla jedna z cest, jak se stát strojvedoucím. Krátce poté jsem se stal kandidátem na strojvedoucího a dále strojvedoucím na strojích řady 820 a 742. Mojí domovskou služebnou jsou i po letech Karlovy Vary.
Které vozidlo jste vedl jako první?
Byla to řada 820.
Jaké vlaky jste dopravoval?
Vedl jsem vlaky jak osobní, tak nákladní dopravy, což byla dříve běžná praxe.
Které vozidlo a trať máte nejraději?
Určitě řady 844 a 362 – jsou to pohodlná vozidla. Pokud jde o oblíbenou trať, nejraději mám úsek tratě č. 142 z Nejdku do Potůčků, která vede mým rodným krajem v Krušných Horách.
Zvolil byste opětovně svou pracovní kariéru na železnici?
Ano, určitě bych neváhal.
