3404. Návěst Připravte se k vypnutí proudu (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva svislé bílé pruhy vedle sebe) předvěstí strojvedoucímu návěst Vypněte proud, Vypněte napájení průběžného vedení nebo Vypněte trakční odběr.
Návěst Zapněte proud (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř znak v podobě písmene „U“; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je znak z bílých odrazek): a) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte proud, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, zapnout pomocné pohony a zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; b) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte napájení průběžného vedení, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst; c) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte trakční odběr, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; d) dovoluje strojvedoucímu motorového hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3. 199. Předvěstník NS je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy s naklápěcími skříněmi.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
3404. Návěst Připravte se k vypnutí proudu (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva svislé bílé pruhy vedle sebe) předvěstí strojvedoucímu návěst Vypněte proud, Vypněte napájení průběžného vedení nebo Vypněte trakční odběr.
Návěst Zapněte proud (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř znak v podobě písmene „U“; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je znak z bílých odrazek): a) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte proud, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, zapnout pomocné pohony a zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; b) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte napájení průběžného vedení, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst; c) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte trakční odběr, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; d) dovoluje strojvedoucímu motorového hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3. 199. Předvěstník NS je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy s naklápěcími skříněmi.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1380. Návěst Začátek pomalé jízdy (žlutá, na kratší straně postavená obdélníková deska s bílým okrajem a s černým písmenem „Z“) přikazuje strojvedoucímu od tohoto návěstidla nepřekročit rychlost pomalé jízdy.
1384. Návěst Konec pomalé jízdy (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska s černým písmenem „K“) upozorňuje strojvedoucího na místo, kde končí pomalá jízda nebo nepředvěstěná pomalá jízda.
3404. Návěst Připravte se k vypnutí proudu (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva svislé bílé pruhy vedle sebe) předvěstí strojvedoucímu návěst Vypněte proud, Vypněte napájení průběžného vedení nebo Vypněte trakční odběr.
Návěst Zapněte proud (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř znak v podobě písmene „U“; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je znak z bílých odrazek): a) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte proud, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, zapnout pomocné pohony a zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; b) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte napájení průběžného vedení, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst; c) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte trakční odběr, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; d) dovoluje strojvedoucímu motorového hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1380. Návěst Začátek pomalé jízdy (žlutá, na kratší straně postavená obdélníková deska s bílým okrajem a s černým písmenem „Z“) přikazuje strojvedoucímu od tohoto návěstidla nepřekročit rychlost pomalé jízdy.
Návěst Zapněte proud (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř znak v podobě písmene „U“; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je znak z bílých odrazek): a) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte proud, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, zapnout pomocné pohony a zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; b) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte napájení průběžného vedení, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst; c) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte trakční odběr, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; d) dovoluje strojvedoucímu motorového hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst.
3414. Návěst Připravte se ke stažení sběrače (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva krátké vodorovné bílé pruhy umístěné symetricky, levý ve spodní a pravý v horní části desky; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, jsou pruhy z bílých odrazek) předvěstí strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla návěst Stáhněte sběrač, Kolej v přímém směru bez trakčního vedení, Kolej ve směru doprava bez trakčního vedení nebo Kolej ve směru doleva bez trakčního vedení.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1384. Návěst Konec pomalé jízdy (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska s černým písmenem „K“) upozorňuje strojvedoucího na místo, kde končí pomalá jízda nebo nepředvěstěná pomalá jízda.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3. 199. Předvěstník NS je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy s naklápěcími skříněmi.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1380. Návěst Začátek pomalé jízdy (žlutá, na kratší straně postavená obdélníková deska s bílým okrajem a s černým písmenem „Z“) přikazuje strojvedoucímu od tohoto návěstidla nepřekročit rychlost pomalé jízdy.
1384. Návěst Konec pomalé jízdy (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska s černým písmenem „K“) upozorňuje strojvedoucího na místo, kde končí pomalá jízda nebo nepředvěstěná pomalá jízda.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
3404. Návěst Připravte se k vypnutí proudu (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva svislé bílé pruhy vedle sebe) předvěstí strojvedoucímu návěst Vypněte proud, Vypněte napájení průběžného vedení nebo Vypněte trakční odběr.
Návěst Zapněte proud (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř znak v podobě písmene „U“; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je znak z bílých odrazek): a) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte proud, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, zapnout pomocné pohony a zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; b) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte napájení průběžného vedení, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst; c) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte trakční odběr, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; d) dovoluje strojvedoucímu motorového hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
3404. Návěst Připravte se k vypnutí proudu (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva svislé bílé pruhy vedle sebe) předvěstí strojvedoucímu návěst Vypněte proud, Vypněte napájení průběžného vedení nebo Vypněte trakční odběr.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Návěst Zapněte proud (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř znak v podobě písmene „U“; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je znak z bílých odrazek): a) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte proud, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, zapnout pomocné pohony a zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; b) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte napájení průběžného vedení, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst; c) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte trakční odběr, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; d) dovoluje strojvedoucímu motorového hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst.
Cestování s vyhlídkou na Šumavu
Více než sto třicet kilometrů dlouhá železniční trasa z Českých Budějovic do Plzně, v jízdním řádu označená číslovkou 190, je lemována bezpočtem zajímavých míst. Nyní se klidně usaďte, náš vlak vyráží na spojnici západních a jižních Čech, do kulis šumavských vrcholků.
Za vznikem železnice spojující západočeskou Plzeň a jihočeské České Budějovice stojí výstavba trati z Prahy přes Olomouc do Vídně. Jak je to možné? Trasa přes České Budějovice totiž nebyla realizována pro svou finanční náročnost i komplikovaný terén. Stát si však alespoň vymohl vybudování ramene do Chebu přes České Budějovice a Plzeň. Impulsem bylo, kromě nutnosti přepravy obyvatelstva, spojit uhelné pánve na západě a severu Čech s průmyslovými oblastmi v dnešním Rakousku a Německu.
Výstavbu trati zajistilo šlechtické konsorcium založené v roce 1864, vedené Janem Adolfem II. Schwarzenbergem a neslo název Dráha císaře Františka Josefa, tj. k. k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn (KFJB). Společnost získala koncesi ke stavbě v roce 1866 a ještě téhož roku zahájilo stavitelství bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny první pozemní práce. Bezmála sto šestatřicet kilometrů dlouhý úsek z Plzně do Budějovic byl zprovozněn v září 1868. Teprve posléze následovaly úseky Budějovice – Eggenburg (1869), Eggenburg – Vídeň (1870) a Plzeň – Cheb (1872). Kleinové spolu s Lannou budovali železnici poměrně energicky a živelně. Například k nemalým Vodňanům se trasa alespoň blíží, ovšem nářky píseckých na napojení města k významné spojnici už zůstaly nevyslyšeny. S přílišnou péčí stát nepřistupoval ani k výkupu pozemků, železnice tedy stála i na pozemcích, které nebyly, ke zlosti rolníků, vyvlastněny, a tedy ani zaplaceny.
Čeká na rekonstrukci
Již dva roky po kompletním zprovoznění byla železnice zestátněna Císařsko-královskými rakouskými státními drahami a po vzniku samostatného Československa v roce 1918 přešla pod ČSD. V letech 1962 až 1968 byla elektrifikována trakční soustavou 25kV 50Hz.
Správa železniční dopravní cesty, současný majitel tuzemské železniční infrastruktury, má s tratí další plány. Začala totiž hledat projektanta, který začne s přípravou velké modernizace mezi Plzní a Horažďovicemi předměstím. Stavba by měla začít v roce 2023; počítá se se zvýšením rychlosti až na 160 kilometrů v hodině. Jde zatím o 55 kilometrů dlouhý úsek z Plzně-Koterova do Horažďovic předměstí. Součástí má být i zdvoukolejnění úseku Plzeň – Nepomuk. Odhadované náklady dosahují deseti miliard korun. Akce navazuje na již schválenou variantu zrychlení celé trati.
Kromě modernizace samotné tratě řeší zakázka i rekonstrukci železničních stanic Nepomuk, Blovice, Nezvěstice a Starý Plzenec. Oprava stanice Pačejov je připravovaná v předstihu samostatně.
Rybník Bezdrev sice není, co se týče rozlohy, největší v ČR (je druhý po Rožmberku), ale v produkci ryb se první příčkou pyšnit může. Bezdrev byl vybudován v letech 1490–1492 na příkaz Viléma z Pernštejna a je rejdištěm kaprů, štik, amurů, línů či sumců. Může se pochlubit hrází dlouhou 400 m a vysokou 7,8 m, vodní plocha má rozlohu 520 ha. Leckde rybník dosahuje hloubky 7 m. Obvod činí 18,5 km.
O výstavbě jaderné elektrárny bylo rozhodnuto již v roce 1980, přičemž projektantem 1. a 2. bloku se stal Energoprojekt Praha. V roce 1982 byl uzavřen kontrakt na dodávku sovětského technického projektu – zahrnoval reaktorovnu, budovu aktivních a pomocných provozů a budovy dieselgenerátorových stanic. Plány na samotnou elektrárnu byly vyhotoveny o tři roky později, stavební povolení bylo vydáno v listopadu 1986. Vlastní stavba byla zahájena o rok později. Již před rokem 1990 byl původní sovětský projekt vylepšován našimi odborníky. Generálním dodavatelem byla Škoda Praha. Kvůli novým politickým a ekonomickým podmínkám po roce 1989 byla dostavba neustále oddalována. Palivo bylo nakonec do prvního reaktoru zavezeno až v roce 2000. První elektřinu vyrobil Temelín těsně před Vánoci téhož roku. Elektrárna pracuje na výkonu 2x 1082 MWe a energii vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Odběr technologické vody je zajištěn z vodního díla Hněvkovice na Vltavě. Na jaře 2003 se elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem 2000 MW stala největším energetickým zdrojem naší země.
Rok založení protivínského pivovaru je pro nedostatek písemných zpráv zahalen tajemstvím. První zmínky se o něm zmiňují až v první polovině 16. století. Tehdy věnoval Jan z Pernštejna Ondřeji Ungnadovi ze Suneku a jeho manželce Bohunce „statek protivínský se vším příslušenstvím, i s krčmami od panství hlubockého k pivovaru protivínskému obrácenými“. Roku 1711 přešel pivovar do vlastnictví knížecího rodu Schwarzenbergů. Nejslavnější období přišlo na přelomu 19. a 20. století – např. roku 1902 zde byl výstav 147 745 hektolitrů piva. V roce 1948 však došlo ke znárodnění. Mezi roky 1950–1952 byl pivovar začleněn do národního podniku Jihočeské pivovary se sídlem v Českých Budějovicích. V červnu 2000 prodaly Jihočeské pivovary závod Protivín městu. V roce 2008 se vlastníkem staly Pivovary Lobkowicz.
Obří socha husitského vůdce, hejtmana Jana Žižky, připomíná jeho vítězství v bitvě i Sudoměře (1420). Tehdy se husité ubránili přesile královského vojska a strakonických křížovníků za využití vypuštěného rybníka Škaredý a unikátní vozové hradby. Jednalo se o první větší bitvu husitských válek, která stála na počátku vojenské slávy Jana Žižky. Autorem monumentu je sochař Emanuel Kodet. Nápad vznikl v roce 1920, tedy 500 let po bitvě. Světlo světa však památník spatřil až o pět let později. Dílo vybudované z kamenných kvádrů je vysoké 16 metrů.
Hrad v jihočeských Strakonicích byl vybudován v letech 1220–1235, přičemž v roce 1243 jej Bavor I. daroval Řádu maltézských rytířů. V roce 1402 získali kompletně vystavěný hrad johanité a v roce 1421 jej prohlásili za sídlo velkopřevorů. O bezmála tři sta let později, poté co roku 1500 vybudoval komtur řádu Jan III. z Rožmberka věž Jelenku a severní kamennou hradbu a přestavěl obytný palác, vyrostla v areálu i barokní zámecká přístavba. Postupně ve Strakonicích působili Jindřich z Hradce, Václav z Michalovic, Jošt z Rožmberka, Jan ze Švamberka, Jan z Rožmberka, Jan z Vartemberka a řada dalších. Řád maltézských rytířů zde působil až do 50. let 20. století, tj. do doby, kdy byl komunisty uvězněn poslední převor. V roce 2008 byla se souhlasem biskupa Msgre. Jiřího Paďoura uzavřena darovací smlouva ve prospěch Suverénního řádu maltézských rytířů – Českého velkopřevorství. To se tak opět stalo vlastníkem. Nyní areál vlastní město, kraj a Římskokatolická farnost.
Počátky hradu jsou podle dostupných zdrojů zahaleny tajemstvím. Rabí nejspíše založili v první polovině 14. století coby tvrz páni z Rýzmberka a objekt měl v oblasti plnit různé obranné úkoly. Majitelé na přelomu 14. a 15. století celý objekt posílili, a jak se později při husitských válkách ukázalo, šlo o velmi prozíravý tah. Rýzmberkové se totiž přiklonili k Zikmundu Lucemburskému. Hrad při dvou obléháních husity nevydržel a byl značně poškozen. Žižka tu dokonce přišel o pravé oko. Majitelé však byli za svou oddanost vyplaceni a poničenou stavbu opravili. Po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka na počátku 16. století byl majetek rozdělen mezi jeho syny. Ti však byli kvůli dluhům nuceni dědictví rozprodat. Později se o Rabí starali další majitelé, stav objektu se postupně horšil i kvůli úpadku společnosti po třicetileté válce, přičemž definitivní tečku za obytnými účely udělal majitel Jan Filip kardinál z Lamberka, když si vybral za své sídlo zámek v Žihobcích. V první polovině 18. století hrad vyhořel a požár jej připravil o střechu i dřevěné části. Později se stal i zdrojem stavebního materiálu místních obyvatel. Situace se obrátila k lepšímu až ve 20. století, kdy členové Spolku pro zachování památek v horním Pootaví přikročili k záchranným pracím i rekonstrukci. Od 50. let je hrad ve správě státu.
Zámek Zelená Hora se tyčí na vrcholu nad Nepomukem a pyšní se velmi bohatou historií. Zámek vyrostl na místě původního hradu Hynka Krušiny ze Švamberka. Postupně zde sídlily rody Šternberků, Lev z Rožmitálu, rody Martiniců, Colloredo-Mansfeldů a Aueršperků. Posledními právoplatnými majiteli zámku byli manželé Plavcovi, kteří 1. října 1931 zámek koupili od pánů z Aueršperka za 8,5 milionu korun. Plavcovi před 2. světovou válkou prodali objekt plzeňskému průmyslníkovi Karlu Blažkovi. Ten však státu neuhradil převodní poplatky, a proto prodej nebyl majetkově převeden v majetkových knihách, a tak začalo období jeho pomalé devastace. Na zámku sídlila německá posádka, krátce Američané, následovaly Pomocné technické prapory ČSLA (viz Černí baroni). Zámek je znám i jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského.
Zámek Kozel za svůj název vděčí, alespoň podle pověsti, starému slovanskému zvyku. V těchto místech prý naši pohanští prapředkové obětovali v době rovnodennosti, k usmíření s bohy, kozla. Výstavba samotného loveckého zámku je datována do let 1784–1789. Stavbu objednal Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí Království českého, a autorem projektu byl celkem neznámý pražský stavitel Václav Haberditz. Ve druhé polovině 18. století, v dobách společenských změn, byl přebudován do klasicistního slohu a sloužil coby venkovské sídlo šlechty. Když Černín v roce 1816 zemřel, zámek odkázal svému prasynovci, hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn-Vartenberkovi. Nyní je Kozel v majetku státu, resp. Národního památkového ústavu, a je běžně přístupný veřejnosti.
Románská rotunda vznikla patrně ve druhé polovině 10. století. V roce 1421, poté co byl chotěšovský klášter dobyt husity, začalo pozvolné chátrání celé stavby a na přelomu 15. a 16. století se stavba zřítila. Zachována zůstala jen apsida. Již v roce 1561, poté co okolní panství koupili od Šternberků Kokořovci z Kokořova, byla rotunda obnovena a přesvěcena na kostel sv. Petra a Pavla. Roku 1785 byla však určena k likvidaci, nicméně k demolici nakonec nedošlo, neboť se stala skladem střelného prachu využívaného v nedalekém kamenolomu. Rotundu nakonec v roce 1920 zakoupil Starý Plzenec. V roce 1975 se dočkala generální opravy. Ačkoli se původní podoba rotundy zachovala jen zčásti, můžeme stále hovořit o nejstarší dochované architektonické památce tohoto typu na našem území.
Královský hrad Radyně, postaven v letech 1356–1361 za vlády českého krále a císaře Římské říše Karla IV., tyčící se nad městem Starý Plzenec, nesl původní název Karlskrone. Jméno se však neujalo, a tak je od skonu Karla IV. nazýván Radyní, tj. podle kopce, na jehož vrcholu se rozkládá. O stavbu se nejspíše postaral člen slavného stavitelského rodu Michal Parléř. Dosazení purkrabí (správci hradu) sledovali a zajišťovali bezpečnost obchodní cesty z Norimberka přes Řezno do Prahy a vykonávali soudní pravomoc nad přímými poddanými panovníka. Posledním správcem byl nejspíše hejtman Racek, za jehož vlády, asi v polovině 16. století, hrad vyhořel. V roce 1920 koupil Radyni i okolní lesy od rodu Valdštejnů Starý Plzenec. Nyní je objekt zrekonstruovaný a přístupný veřejnosti.
Vlak: R 654 Rožmberk
Vozidlo: Lokomotiva řady 242
Max. rychlost vozidla: 120 km/h
Délka tratě: 136 km
Délka záznamu: 2:00:40
Datum zveřejnění: 12. 2019
V jakém roce jste se stal železničářem?
Vyučil jsem se pro tehdejší ČSD jako elektromechanik, protože v té době byl strojvedoucích nadbytek (dnes neuvěřitelné) a jiná cesta k této profesi nevedla. V roce 1989 jsem na nastoupil do tehdejšího Lokomotivního depa Plzeň, na dílnu pro údržbu lokomotiv. Po vojně jsem začal jezdit jako pomocník strojvedoucího a od roku 1994 jsem strojvedoucím.
Jak se vyvíjela vaše profesní kariéra?
Začínal jsem v Plzni na posunu, pak zálohy, manipulační vlaky, nákladní a nakonec osobní a rychlíky. Vyhovovalo mi, že jsme zajišťovali jak nákladní, tak osobní dopravu, práce byla pestřejší. Nakonec došlo k rozdělení nákladní a osobní dopravy, čímž jsme přišli o nákladní dopravu a část kolegů. Celá léta jsem vozil osobní vlaky a rychlíky s vozidly řad 810, 842, 854, 754, 843 a dalšími.
Jaké bylo první vozidlo, které jste vedl?
Moje první směna byla na motorovém voze řady 810.
Které vozidlo či trať máte nejraději a proč?
Rád jsem jezdil do Žatce a s rychlíky přes Chomutov do Mostu a na elektrikách mám rád trať z Prahy přes Plzeň do Chebu. Krásná jei trať Plzeň –České Budějovice, zejména část mezi jihočeskými rybníky. Každá mašina má své, rád jsem jezdil na Brejlovcích, Apolech, a v podstatě všech motorových lokomotivách a motorových vozech, které se pohybují v západních Čechách. Z elektrických mám rád Plecháče (řada 242) a zejména Esa pro jejich výkon a příjemnou obsluhu.
Co byste označil za nejzajímavější zážitek ve své kariéře?
Nevím, jestli je nejzajímavější, ale určitě mi udělal velkou radost. Před časem jsem večer přivezl rychlík z Prahy, a když jsem šel v Plzni umýt okna, ozvalo se z davu vystupujících: „Díky za svezení, fíro, a dobrou noc.“ Poděkoval mi úplně cizí mladý muž a mně to udělalo velkou radost. Nejsme zvyklí děkovat za obyčejné věci, obzvlášť když si za ně zaplatíme. Pokud dotyčný čte tyto řádky, musím se revanšovat: „Já děkuji Vám, mladý muži, a zase přijďte, rád Vás svezu.“
Máte nějaké profesní nebo životní motto?
Žij tak, aby ses za to nemusel stydět.
Berete svou práci jako zaměstnání nebo poslání, případně proč?
Svoji práci beru jako zaměstnání, které je zároveň koníčkem. Bez toho, aby to měl člověk rád, se to asi nedá dělat.
Zvolil byste opětovně svou pracovní kariéru na železnici?
Ano.
Jaký je Váš osobní sen spojený se železnicí?
Jednou bych chtěl jezdit v pěkném turnusu na Esech a byl bych rád, kdyby se tomuto povolání vrátila vážnost, kterou si zaslouží.
Je někdo, komu chcete profesně poděkovat?
Snad kolegům a kamarádům se kterými se na svých směnách potkávám a cestujícím, kteří na železnici nezanevřeli a stále s námi jezdí.
Jak bude podle vás vypadat železnice v ČR za 50 let?
Rád bych věřil, že tu bude vysokorychlostní železnice a hlavně cestující, kteří jí budou využívat.
