Události na trati: Příbram – Praha hl. nádraží
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Návěst Začátek rádiového systému GSM-R (bílá obdélníková deska s černým orámováním, postavená na kratší straně, na ní písmena GSM-R, nad písmeny symbol telefonního sluchátka, pod písmeny jsou v elipse písmena, vyjadřující symbol státu, do jehož systému GSM-R se registrace provádí) přikazuje provádět komunikaci rádiovým zařízením v národním systému GSM-R, stanoveném příslušným symbolem státu.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
Návěst Začátek rádiového systému GSM-R (bílá obdélníková deska s černým orámováním, postavená na kratší straně, na ní písmena GSM-R, nad písmeny symbol telefonního sluchátka, pod písmeny jsou v elipse písmena, vyjadřující symbol státu, do jehož systému GSM-R se registrace provádí) přikazuje provádět komunikaci rádiovým zařízením v národním systému GSM-R, stanoveném příslušným symbolem státu.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1380. Návěst Začátek pomalé jízdy (žlutá, na kratší straně postavená obdélníková deska s bílým okrajem a s černým písmenem „Z“) přikazuje strojvedoucímu od tohoto návěstidla nepřekročit rychlost pomalé jízdy.
1384. Návěst Konec pomalé jízdy (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska s černým písmenem „K“) upozorňuje strojvedoucího na místo, kde končí pomalá jízda nebo nepředvěstěná pomalá jízda.
1380. Návěst Začátek pomalé jízdy (žlutá, na kratší straně postavená obdélníková deska s bílým okrajem a s černým písmenem „Z“) přikazuje strojvedoucímu od tohoto návěstidla nepřekročit rychlost pomalé jízdy.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
862. Návěst Rychlost 50 km/h a opakování návěsti Výstraha (žluté světlo, nad ním bílé světlo a nad bílým světlem žluté světlo) dovoluje jízdu vlaku, přikazuje strojvedoucímu vlaku jet k následujícímu hlavnímu návěstidlu, umístěnému na nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost, rychlostí nejvýše 50 km/h a předvěstí na tomto návěstidle návěst Stůj.
1384. Návěst Konec pomalé jízdy (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska s černým písmenem „K“) upozorňuje strojvedoucího na místo, kde končí pomalá jízda nebo nepředvěstěná pomalá jízda.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
862. Návěst Rychlost 50 km/h a opakování návěsti Výstraha (žluté světlo, nad ním bílé světlo a nad bílým světlem žluté světlo) dovoluje jízdu vlaku, přikazuje strojvedoucímu vlaku jet k následujícímu hlavnímu návěstidlu, umístěnému na nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost, rychlostí nejvýše 50 km/h a předvěstí na tomto návěstidle návěst Stůj.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1026. Návěst Hlavní návěstidlo sloučeno s předvěstí (černá čtvercová deska, na ní bílý kruh s černým mezikružím) upozorňuje: a) na oddílové návěstidlo AH, hradla nebo hlásky, popř. na krycí návěstidlo, které plní funkci předvěsti následujícího hlavního návěstidla; b) na skutečnost, že odjezdová návěstidla plní funkci předvěsti nebo opakovací předvěsti následujícího vjezdového návěstidla, oddílového návěstidla AH, hradla nebo hlásky, popř. krycího návěstidla. Následující návěstidlo může být umístěno i na nedostatečnou vzdálenost.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Návěst Připravte rádiové zařízení GSM-R k registraci (žlutá obdélníková deska s černým orámováním, postavená na kratší straně, na ní písmena GSM-R, nad písmeny symbol telefonního sluchátka, pod písmeny jsou v elipse písmena, vyjadřující symbol státu, do jehož systému GSM-R se registrace provádí) přikazuje zahájit přípravu na registraci rádiového zařízení GSM-R tak, aby u návěsti Začátek rádiového systému GSM-R bylo toto zařízení v systému GSM-R registrováno.
Návěst Začátek rádiového systému GSM-R (bílá obdélníková deska s černým orámováním, postavená na kratší straně, na ní písmena GSM-R, nad písmeny symbol telefonního sluchátka, pod písmeny jsou v elipse písmena, vyjadřující symbol státu, do jehož systému GSM-R se registrace provádí) přikazuje provádět komunikaci rádiovým zařízením v národním systému GSM-R, stanoveném příslušným symbolem státu.
4229. Návěst Kolejiště s vloženým návěstidlem (bílá obdélníková, na kratší straně umístěná deska, černě orámovaná a na ní značka \\\"vykřičník\\\") upozorňuje na vložené návěstidlo ve stanici.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Informace o trati: Příbram – Praha hl. nádraží
Z rudných dolů za matičkou Prahou
Z Příbrami do Prahy je to co by kamenem dohodil a zbytek doplivl. Zvláště po silnici. Cesta vlakem ale nabídne roztomilý výlet i při obyčejné cestě za prací. A to je disciplína, ve které nemůže automobil nikdy vyhrát. Trať z Příbrami do Prahy je lemována řadou zajímavých objektů.
Trať č. 200: Příbram – Zdice
Železniční trať mezi středočeskými Zdicemi a jihočeským Protivínem přivítala první vlaky v roce 1875. Tehdy železnici totiž zprovoznila společnost Rakovnicko-Protivínská dráha. Majitelé se však poměrně často střídali, mezi nejvýznamnější patřila například Ústecko-teplická dráha. Posléze, ještě před zestátněním v roce 1918, tu provoz zajišťovaly Císařsko-královské státní dráhy. Později spadl provoz pod Československé státní dráhy, nyní je manažerem infrastruktury Správa železnic. Vlaky sem nasazují České dráhy i soukromí osobní i nákladní dopravci.
Část jednokolejné trati je elektrifikovaná (Písek – Protivín) střídavou elektrickou napájecí soustavou 25 kV, 50 Hz. Správa železnic trať vybavila dálkovým dispečerským řízením stanic.
Trať č. 170: Zdice – Beroun
Před 150 lety byla dokončena Česká západní dráha, první železnice spojující Bavorsko a západní Čechy s naším hlavním městem. Za vznikem železnice spojující Prahu s Plzní a s bavorským městem Furth im Wald stojí především podnikatelé, kteří spatřovali ve směru jihozápadně od metropole zajímavý obchodní potenciál. Po železnici by cestovali lidé i uhlí z ložisek u Nýřan a Radnic.
„Dne 5. září 1859 získali koncesi ke stavbě železnice spojující Prahu s Bavorskem přes Plzeň bratři Kleinové. Stavba prvního úseku budoucí České západní dráhy Plzeň – Skvrňany – Furth im Wald byla zahájena v květnu 1860. Dne 14. října 1861 v 8.15 vyjel z provizorního nádraží ve Skvrňanech zvláštní slavnostní třináctivozový vlak tažený strojem Pilsen ve směru na Furth, kde se trať napojila na dokončenou Bavorskou východní dráhu. Stavba na dalších úsecích pokračovala dále ku Praze. V dubnu 1862 bylo dokončeno náročné přemostění Radbuzy v Plzni,“ píše se v článku Železničáře, magazínu Českých drah. Slavnostní dokončení trati mezi Smíchovem a Plzní připadlo na 14. července 1862. Tolik něco málo dat z nejstarší historie trati, která dnes nese číslo 170 (180 ve směru z Plzně na Domažlice a Německo) a jež až do zestátnění 1. ledna 1895 nesla název BWB (Česká západní dráha).
S nárůstem a důležitostí spojnice přišlo i zdvoukolejnění. V roce 1904 se druhé koleje dočkal úsek Beroun – Zdice, o čtyři roky později Beroun – Praha. Naopak ze Zdic do Plzně se zdvoukolejňovalo mezi lety 1921 a 1932. Pod měděnou síť se železnice taktéž dostávala postupně od roku 1973 (Praha-Smíchov – Beroun) do roku 1987 (Beroun – Plzeň). A abychom nezapomněli: za Berounem, na širé trati za seřaďovacím nádražím se nachází stykové místo napájecích soustav 3 kV stejnosměrné a 25 kV 50 Hz střídavé.
Trať č. 173: Beroun – Rudná u Prahy – Praha
První úsek železnice z pražského Smíchova do Rudné u Prahy byl vybudován v sedmdesátých letech 19. století coby součást Pražsko-duchcovské dráhy. Celá trať, vedená kopcovitým reliéfem a mezi železničáři tedy známá i pod přezdívkou Hrbatá, byla dobudována až v roce 1897, když dosáhla berounské čtvrti Závodí. Odtud až do nedaleké stanice Beroun je součástí železnice mířící do/z Rakovníka.
Trať v jízdních řádech označená číslovkou 173 spadá do infrastruktury Správy železnic a není elektrifikovaná. Osobní dopravu tu provozují v rámci Pražské integrované dopravy (linka S6) České dráhy, nicméně železnici využívají i další soukromí dopravci. Trať slouží i při výlukách na koridoru (podél Berounky). Pokud je v čele motorová lokomotiva, jezdívají tudy i rychlíky.
Nedávno byla trať nákladně rekonstruována, provoz zahájily nové zastávky Praha – Hlubočepy, Rudná zastávka a Jinočany. Modernizace přinesla zvýšení kapacity trati, zvýšení traťové rychlosti (na 80 km/h) a spolehlivosti, v Řeporyjích a Hlubočepích přiblížení zastávek blíže k centru městských částí, zvýšení kultury cestování, zvýšení nástupiště ve všech stanicích a zastávkách a umožnění bezbariérového přístupu do vlaků a zvýšení bezpečnosti chodců při pohybu přes kolejiště.
Okolí tratě: Příbram – Praha hl. nádraží
Barokní vysoká pec Barbora ve středočeských Jincích je součástí bývalé železářské huti dostavené v roce 1810 říšským hrabětem Rudolfem z Vrbna a Freudenthalu. Provoz byl ukončen už v roce 1874. V roce 1886 byla bývalá huť přeměněna na pilu, která sloužila až do roku 1951. Poté byl v objektu sklad, od roku 1973 budova chátrala. Po revoluci ji získal soukromý majitel. Bohužel, ani ten nevdechl původně vysoké peci nový život. V roce 2017 získal budovu městys a nyní ji nechává nákladně rekonstruovat. Plánuje v ní regionální muzeum.
Na místě nynějšího jineckého zámku stávala středověká tvrz. Vlastní zámek byl postaven až v polovině 18. století, tehdy jako trojkřídlová patrová budova. V 19. století se ze zámku stal pivovar, zbořena byla i kaple sv. Josefa. Zámek je v soukromém vlastnictví a chátrá.
Králodvorská cementárna na portlandský a puzzolánový cement byla založena v listopadu 1889. Zkušební výroba začala už o rok později, v květnu 1891 byla uvedena do plného provozu. V roce 1924 měla továrna k dispozici již 6 moderních rotačních pecí. Ve dvacátých letech tu vyrostl nový závod. Výroba cementu kulminovala v roce 1978 na hodnotě 980 472 tun, což je historicky nejvyšší výroba závodu. V roce 2003 byla v cementárně Králův Dvůr přerušena výroba cementu a dnes je zde v provozu balicí linka a expedice baleného i volně loženého cementu.
Výroba železa je v Karlově Huti u Králova Dvora doložena už ve 14. století. Zpracovávala se zde ruda z Krušné hory u Nového Jáchymova, od druhé poloviny 19. století též z dolu Hrouda u Zdic a z nučických dolů. Z Krušné hory a z Hroudy vedly do Karlovy Huti až do 60. let 20. století visuté nákladní lanovky. Později fabriku vlastnil rod Fürstenberků, přičemž po prodeji České montážní společnosti tu vyrostla obří válcovna. Do konce druhé světové války železárnu vlastnila Pražská železářská společnost. Vysoká pec ukončila činnost v 80. letech 20. století. V současnosti část areálu zabírají menší firmy, část už je srovnaná se zemí.
Jako „rande plac“ dnes slouží zřícenina hradu Tetín. Romantickou kulisu pak dotváří dochovaná spodní část věžovité brány, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příčný příkop. Středověký kamenný hrad byl postaven okolo r. 1288. Nejspíše šlo o sídlo královského lovčího. Za vlády Václava II. byl hrad přestavěn pro potřeby přemyslovských levobočků. Když Karel IV. tetínské panství přidal ke Karlštejnu, hrad zpustnul.
Na tomto nádraží by nebylo nic tak zajímavého, kdyby zde nenatočil Jiří Menzel i v zahraničí oceňovaný snímek Ostře sledované vlaky, tj. dílo vycházející ze stejnojmenné knižní předlohy železničáře a spisovatele Bohumila Hrabala. Dnes tu film a vůbec historii trati připomíná malé muzeum.
Přírodní rezervace Prokopské údolí zahrnuje rozsáhlé rokliny mezi Jinonicemi a Zlíchovem včetně vrchu Děvína a okolních kopců zvaných Dívčí hrady. Rezervace s rozmanitou faunou i florou je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Na celém území je možno najít stopy průmyslových podniků zpracovávajících v minulosti vápenec. Za války byly v Prokopském údolí vybudovány podzemní prostory, přičemž byly některé cenné úseky zasypány odvaly, například rokle východně od Prokopského lomu. Bez zajímavosti není ani obří vojenský kryt vzniklý z bývalého lomu a nedostavěné nacistické podzemní továrny a považovaný například za vojenské velitelství, bývá označován krycím označením K-116. Přesný rozsah a účel objektu je utajován. Jisté je jen to, že objekt stále patří armádě.
První z kamenných viaduktů Buštěhradské dráhy, které se klenou nad Dalejským údolím, je vysoký necelých 20 metrů a má pět oblouků, druhý o sedmi obloucích je o metr vyšší. I díky nim překonávají vlaky na Pražském Semmeringu během dvaceti kilometrů výškový rozdíl téměř 180 metrů.
Na vápencovém vršku z období devonu na Zlíchově se vypíná Kostel sv. Filipa a Jakuba. Od 13. století tu stála románská kaple sv. Štěpána. Kolem roku 1319 byl již kostelík veden jako farní a patřil k ořechovskému děkanství. Roku 1660 byl objekt opraven, ale o zhruba 50 let později jej jezuité zbořili a na jeho místě vystavěli barokní kostel. Na konci II. války tu byli uloženi zastřelení čeští bojovníci. I v dobách socialismu, když o církevní památky nebylo příliš pečováno, se zde konaly pravidelné bohoslužby. Dnes je kostelík opraven a stále slouží svému účelu.
Současná konstrukce mostu se nad Vltavou u Vyšehradu klene od roku 1901. Dříve zde totiž stál taktéž železniční most, ale byl příhradový, rozložený na tři pilíře a jen s jednou kolejí. Na začátku dvacátého století byly vystavěny v korytě řeky dva nové, kamenné pilíře. Na nich leží tři příhradové ocelové nosníky, každý o délce 70 metrů. V současné době se nachyluje k jeho rekonstrukci.
Někdejší hradiště a pevnost vypínající se nad Podolím a řekou Vltavou údajně založil kníže Krok. Co je na tom pravdy, je těžké říci. Faktem nicméně zůstává, že areál začal vznikat v polovině 10. století a koncem 11. století byl sídlem krále Vratislava II. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad samostatným městem a do roku 1848 též podřízen zdejší kapitule. K Praze byl připojen až o téměř čtyřicet let později. V roce 1883 zde bylo zřízeno národní pohřebiště. Rok 1904 pak přinesl proražení tunelu do Podolí. Kromě hřbitova se Slavínem se na Vyšehradě nachází kostel sv. Petra a Pavla nebo rotunda sv. Martina.
Byl založen pravděpodobně již někdy kolem roku 880 knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším souvislým hradním komplexem na světě, rozkládá se na ploše téměř 70 000 m² a je také zapsaný v seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na vršku nad centrem se tyčí řada paláců a dalších staveb rozličných slohů. Největší dominantou je samozřejmě obří chrám sv. Víta.
Bílá budova na dnešním pražském Rašínově nábřeží, respektive Výtoni je posledním zbytkem staré rybářské osady Podskalí. Ta zde existovala již na konci 12. století a její obyvatelstvo mělo výsadní právo obchodovat se dřevem, který byl připlavován po Vltavě.
Nuselák, jak se mu přezdívá, proslul coby oblíbené místo sebevrahů. Nesl také jméno nechvalně proslulého komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Most se klene nad Nuselským údolím a spojuje Pankrác se středem města. Po mostovce se prohání vozidla ve dvou proudech a šesti pruzích, uvnitř vede trať metra linky C. Stavba byla dokončena v roce 1973, vysoká je 42,5 metru, dlouhá 485 metrů a široká 26,5 metru.
Havlíčkovy sady či Grébovka je rozlehlý park anglického typu na pražských Vinohradech. Prostor začal vzkvétat mezi lety 1871 a 1888 v okolí dvoupatrové novorenesanční vily průmyslníka Moritze Gröbeho, společníka firmy Lanna a Šebek. Dalšími dominantami areálu jsou vinice a Viniční altán či usedlost Dolní Landhauska. Park je podle dendrologů velmi hodnotný, neboť v něm roste 120 druhů domácích i exotických dřevin. Žije tu i 25 druhů ptáků.
Technické informace: Příbram – Praha hl. nádraží
Vlak: R 1247
Vozidlo: motorový vůz řady 854
Max. rychlost vozidla: 120 km/h
Délka tratě: 82 km
Délka záznamu: 1:36:00
Datum zveřejnění: 6. 2020
Rozhovor se strojvedoucím: Jiří Jandík, Oblastní centrum provozu Západ, Regionální provozní pracoviště České Budějovice
Kdy jste se stal železničářem?
V roce 1996 jsem začal pracovat jako signalista v železniční stanici Praha Masarykovo nádraží.
Jak se vyvíjela Vaše profesní kariéra (depa, vozidla)?
Jako signalista jsem sloužil 10 let. Od roku 2006 jsem strojvedoucím. Začínal jsem v tehdejším Depu kolejových vozidel České Budějovice.
Které vozidlo jste vedl jako úplně první?
První samostatnou směnu jsem vykonal na lokomotivě řady 742.
Jaké vlaky jste dopravoval?
Od počátku jsem strojvedoucím vlaků osobní dopravy.
Které vozidlo či trať máte nejraději a proč?
Nejradši mám lokomotivu řady 749 a trať České Budějovice – Volary. Obé je bohužel dnes již minulostí.
Co byste označil za nejzajímavější zážitek ve své kariéře?
Vzpomínám na zážitek, kdy mi jedna milá paní cestující po příjezdu do stanice přišla poděkovat za pohodlnou jízdu.
Máte nějaké profesní nebo životní motto?
Ať se vozidlo ani nic jiného nerozbije.
Berete svou práci jako zaměstnání nebo poslání?
Spíše zaměstnání.
Zvolil byste opětovně svou pracovní kariéru na železnici?
Pravděpodobně ano.
Jaký je váš osobní sen spojený se železnicí?
Aby České dráhy nepřicházely o provoz na dalších tratích.
Je někdo, komu chcete profesně poděkovat?
Některým kolegům z dob zácviku.