Události na trati: Hradec Králové hl. n. – Trutnov hl. n.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Návěst Zapněte proud (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř znak v podobě písmene „U“; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je znak z bílých odrazek): a) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte proud, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, zapnout pomocné pohony a zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; b) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte napájení průběžného vedení, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst; c) byl-li pokyn k vypnutí proudu návěstěn návěstí Vypněte trakční odběr, dovoluje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla začít odebírat trakční proud, když elektrické hnací vozidlo minulo tuto návěst; d) dovoluje strojvedoucímu motorového hnacího vozidla zapnout napájení průběžného vedení centrálního zdroje energie, až když celý vlak minul tuto návěst.
198. Předvěstník N je nepřenosné návěstidlo, které předvěstí traťovou rychlost pro soupravy, jejichž strojvedoucí se v daném místě neřídí návěstmi předvěstníku NS, předvěstníku R ani předvěstníku 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1161. Návěst Konec nástupiště (bílá obdélníková deska s černým okrajem, postavená na delší straně) upozorňuje na místo, před kterým musí zastavit první vozidlo pro přepravu cestujících vlaku, který má v určeném místě pobyt pro výstup a nástup cestujících.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
207. Rychlostník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí traťovou rychlost od tohoto návěstidla. 1337. Při umístění dvou rychlostníků N nad sebou platí návěstěná traťová rychlost horního rychlostníku N pro jízdu vozidel, která jsou schopná průjezdu obloukem při působícím nedostatku převýšení alespoň 130 mm. Oba rychlostníky N mohou být umístěny na společném návěstidle (nazdvojeném rychlostníku).
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.
Informace o trati: Hradec Králové hl. n. – Trutnov hl. n.
Kolem Rozkoše, Jestřebích hor až do Podkrkonoší
Vydáme se na jedny z nejstarších železničních tratí na našem území, patřící díky svému trasování k těm nejrozmanitějším. Startujeme v Hradci Králové, v metropoli východních Čech, a přes Jaroměř a Českou Skalici zamíříme Trutnova.
Trať č. 031 (Hradec Králové – Jaroměř)
Převážně jednokolejná trať o celkové délce zhruba 196 km, nesoucí číselné označení 030 pro úsek Jaroměř – Turnov – Liberec a 031 pro úsek Pardubice – Liberec včetně odbočky Jaroměř-M. Svatoňovice se pyšní bohatou historií. Její počátek se datuje k 15. červnu 1856, kdy byla s povolením Františka Josefa I. vydána koncesní listina pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a následný provoz. Realizaci stavby zajišťovala vídeňská společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB).
Stavba byla zahájena roku 1856 z obou konců současně, od Liberce i Pardubic. SNDVB si na pardubickém nádraží vybudovala i nové sídlo, které se však nedochovalo, podobně jako několik prvních kilometrů trati, které zanikly v roce 1871 v souvislosti s budováním kolejí od Chrudimi a Havlíčkova Brodu.
Samotná stavba byla zejména v úseku mezi Turnovem a Starou Pakou mimořádně náročná, na vině byl úzký a nepřístupný kaňon řeky Jizery, který si vyžádal stavbu soustavy čtyř (Říkovských) tunelů v délce 743 metrů, na jejichž ražbě se podíleli i italští odborníci. Historické prameny se zmiňují o skutečnosti, že i nábor dělníků byl v případě tohoto pozoruhodného díla nadmíru náročný, takže z celkového počtu téměř 17 000 nasazených pracovníků byla část naverbována i v zahraničí. Příjezd prvního pravidelného vlaku do Liberce se uskutečnil 1. května 1859.
Trať prošla v posledních letech tzv. racionalizací provozuschopnosti. Ta byla v letech 2009 a 2010 provedena ve dvou etapách v úseku Jaroměř – Stará Paka – Železný Brod. V roce 2012 byl dokončen železniční úsek do Staré Paky. Od února 2014 do prosince 2015 probíhalo zdvoukolejnění a modernizace úseku Stéblová – Opatovice nad Labem. Na části trati byla zvýšena rychlost na 160 km/h. Od jara 2016 probíhala revitalizace z Hradce Králové do Turnova a týkala se oprav mostů, železničních stanic, přejezdů, kolejových křížení, kolejových oblouků apod. Díky těmto opravám bylo možné dosáhnout zkrácení jízdní doby mezi Hradcem Králové a Svobodou nad Úpou ze 120 na 90 minut.
Černým datem se na této trati stal 14. listopad 1960, kdy ve večerních hodinách nedaleko obce Stéblová došlo ke střetu osobních vlaků, resp. motorového vozu řady 131 s pěti vozy a vlaku taženého parní lokomotivou 354.7 s dvanácti vozy. Tato událost si vyžádala 118 mrtvých a 110 těžce zraněných. Jde tak o nejtragičtější nehodu v historii naší železnice.
Trať č. 032 (Jaroměř – Trutnov)
Trať, v jízdních řádech označená číslovkou 032, má společnou historii s jedenatřicítkou. Doplňme tedy, že provoz ze Svatoňovic do Poříčí a Královce byl zahájen v roce 1868, o dva roky později železnice dorazila i na druhou stranu, do Trutnova. Stavba prvního úseku z Jaroměře do Malých Svatoňovic byla podmíněna těžbou uhlí ve Svatoňovickém uhelném revíru. Trať měla původně vést údolím Úpy přes Ratibořice, nicméně vlastník dolů, kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe, se zavázal k vývozu 1 600 000 centů uhlí, čímž potvrdil nutnost stavby a dosáhl změny trasy. Jen pro zajímavost: během 2. světové války procházela za zastávkou Suchovršice přes trať státní hranice mezi protektorátem Čechy a Morava a nacistickou říší.
Nyní se vedou diskuze o vytvoření kvalitního spojení Hradce s Náchodem. V té souvislosti se hovoří i o výstavbě nové spojky, která by odbočovala už v České Skalici a nahradila by nevýhodně trasovanou trať mezi Starkočí a Václavicemi. Každopádně byla celá trasa z Hradce přes Jaroměř do Trutnova revitalizována, a tím byla zvýšena i rychlost. S elektrifikací (Jaroměř – Trutnov) se zatím nepočítá.
Okolí tratě: Hradec Králové hl. n. – Trutnov hl. n.
Nádraží v Hradci Králové je železničním, elektrifikovaným uzlem, tratě odsud směřují do Velkého Oseku, Chocně, Jaroměře a Pardubic. Staniční budovu na Riegerově náměstí navrhli ve 20. letech minulého století bratři, architekti Václav a Jan Rejchlovi. V roce 1929 začaly výkopové práce, stavba byla zahájena v roce 1930 a trvala zhruba šest let.
Muzeum Výtopna Jaroměř vítá zájemce o železniční historii ve více než 110 let starém komplexu výtopny parních lokomotiv a kromě expozice parních a motorový lokomotiv láká i na elektrickou akumulátorovou lokomotivu z roku 1916. Nedílnou součástí expozice jsou i osobní a nákladní železniční vozy. Muzeum provozuje nezisková organizace, přičemž hlavním posláním je záchrana, obnova a provoz historických železničních vozidel a rozvoj muzea.
Východočeské moře, jak se nádrži Rozkoš přezdívá, je osmou největší svého druhu v České republice. Zabírá plochu více než tisíc hektarů a zadržuje je 76,154 mil. kubíků vody. Jejím smyslem je protipovodňová ochrana, vylepšení průtoků v Labi a v neposlední řadě poskytnutí útočiště řadě rekreantů a sportovců. Hlavní výtoková hráz je 412,5 metru dlouhá a vede po ní silnice, samotná koruna je 8,5 metru široká a její výška nad základem je 26,4 metru. Přehrada nemá bezpečnostní přeliv, jeho funkci plní vzdouvací objekt ve Zlíči. Dílo je zároveň rozděleno Rovenskou, bezmála dvoukilometrovou hrází, na západní straně je vybudován 200 m dlouhý přeliv. Nádrž je napájena Rozkoší, Rovenským potokem a přivaděčem z Úpy. Stavba přehrady byla započata v roce 1951, poté na více než deset let zastavena. Od roku 1964 práce pokračovaly, hotovo bylo v roce 1969. Přivaděč z Úpy vznikl v roce 1972.
Animovaný seriál o lokomotivě Tomášovi a jeho přátelích se podařilo částečně přenést do reality železničáři Josefu Vítovi ze Starkoče. Rodinný dům, který se nachází v blízkosti nádraží, nechal vymalovat pohádkovými lokomotivami a vstup do domu navíc stráží figurína výpravčího, která se dá ovládat. Za výmalbou nestojí pan Vít, ale kreslířka Jiřina Kluzová, která rodinný dům Vítových zkrášlila dětskými železničními hrdiny, jimž vévodí pod střechou i Krteček.
Kostel sv. Jana Křtitele je farním kostelem. Součástí památkově chráněného areálu kostela je samostatná, polygonální dřevěná zvonice. Původní gotický kostel byl založen na počátku 14. století pány na Vízmburku. Roku 1421 byl vypálen Slezany. Po skončení husitských válek byl opraven znovu jako dřevěný. Roku 1679, kdy hrozil zřícením, byl zásluhou kněžny Marie Benigny Piccolomini nahrazen stávající barokní stavbou. Do současné podoby byl objekt rozšířen v první polovině 19. století.
V komunitě milovníků vlaků a železničních fotografů (šotoušů) velmi oblíbená destinace. Mimoúrovňové křížení tratí 047 (Trutnov – Teplice nad Metují) a 043 (Trutnov – Lubawka) v Poříčí totiž nabízí v údolí Petříkovického potoka zajímavou kompozici zejména ve chvíli, kdy se míjí dva vlaky. Na impozantnosti mu pak dodávají dva obří ocelové mosty. Jak se sem dostat? Souřadnice jsou: 50.5824981N, 15.9711247E.
Hlavní arciděkanský kostel Narození Panny Marie je barokní sakrální stavba. Její počátky spadají do období založení města. Tehdy také pražský biskup Jan III. z Dražic ve své listině z 1. května 1260 vymezil hranice farnosti. Roku 1505 prošel kostel přestavbou. V roce 1508 byl v kostele postaven oltář svatého Vavřince a v roce 1521 byla dostavěna špice věže. V bývalé sakristii byla koncem 20. století zřízena kaple.
Technické informace: Hradec Králové hl. n. – Trutnov hl. n.
Vlak: R 925 Krakonoš
Vozidlo: lokomotiva řady 754
Max. rychlost vozidla: 100 km/h
Délka tratě: 69 km
Délka záznamu: 1:14:20
Datum zveřejnění: 6. 2021
Rozhovor se strojvedoucím: Pavel Jirásek, Oblastní centrum provozu Střed, Regionální provozní pracoviště Trutnov
Kdy jste se stal železničářem?
Na železnici pracuji od roku 1985. Začínal jsem jako mechanik kolejových vozidel, poté prošel pomocným provozem (olejář, točnař). Od roku 1988 jsem pracoval jako posunovač, vedoucí posunu a následně pomocník strojvedoucího. V roce 1993 jsem se stal strojvedoucím.
Jaké vlaky jste dopravoval?
Zpočátku to byly především manipulační nákladní vlaky, poté osobní a dnes rychlíky. Jezdil jsem na motorových lokomotivách a vozech řady 799, 810, 814, 843, 854, 742, 749, 754.
Které vozidlo jste vedl jako první?
Mým prvním vozidlem byla řada 742.
Které vozidlo a trať máte nejraději?
Má oblíbená trať je Trutnov – Teplice nad Metují. Pokud jde o stroje, oblíbil jsem si řadu 742.
Co byste označil za nejzajímavější zážitek ve své kariéře?
Jednoznačně nejsilnějším zážitkem pro mě bylo sloužit během hurikánu Emma.
Berete svou práci jako zaměstnání nebo poslání?
Svoji práci beru jako zaměstnání, které mě baví.
Zvolil byste opětovně svou pracovní kariéru na dráze?
Mám spoustu zájmů, ale práci strojvedoucího bych nevyměnil.