Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín

Číslo tratě: 183
<
>
Po najetí kurzorem nad grafický symbol se zobrazí podrobný popis.

Události na trati: Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín

00:13
Klatovy

00:40
Cestové návěstidlo: rychlost 40 km/h a očekávejte rychlost 60 km/h

01:26
Odjezdové návěstidlo Rychlost 60 km/h a volno

01:42
Rychlostník 90 km/h

1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.

02:52
Radiovník Přepněte kanálovou skupinu

03:55
Bezděkov u Klatov

07:46
Vzdálenostní upozorňovadlo Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu

07:50
Vzdálenostní upozorňovadlo Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu

07:55
Vzdálenostní upozorňovadlo Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu

08:00
Vjezdové návěstidlo: Očekávejte rychlost 80 km/h

08:33
Janovice nad Úhlavou

09:40
Cestové návěstidlo Opakování návěsti Očekávejte rychlost 80 km/h

858. Návěst Opakování návěsti Očekávejte rychlost 80 km/h (bílé světlo a nad ním pomalu přerušované zelené světlo) dovoluje jízdu vlaku, přikazuje strojvedoucímu jet nejvýše traťovou rychlostí až k následujícímu hlavnímu návěstidlu a předvěstí rychlost 80 km/h od hlavního návěstidla, umístěného na nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost.

09:54
Rychlostník 80 km/h

1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.

10:17
Odjezdové návěstidlo Rychlost 80 km/h a volno

10:36
Vpravo trať č. 185 (Horažďovice předměstí – Domažlice)

10:39
Výstražný kolík Pískejte

13:15
Petrovice nad Úhlavou

14:59
Rychlostník 70 km/h

16:00
Nýrsko

21:23
Dešenice

27:52
Výstražný kolík Pískejte

30:31
Zelená Lhota

34:20
Rychlostník 75 km/h

36:10
Rychlostník 70 km/h

39:33
Hamry – Hojsova Stráž

46:04
Hojstova Stráž-Brčálník

47:42
Horní rychlostník 80 km/h / dolní rychlostník 75 km/h

49:18
Vjezdové návěstidlo Výstraha

761. Návěst Výstraha (žluté světlo) předvěstí návěst Stůj na následujícím hlavním návěstidle, umístěném nejméně na zábrzdnou vzdálenost. Je-li na vjezdovém (cestovém) návěstidle tato návěst, strojvedoucí projíždějícího vlaku jedná za vjezdu do stanice jako u vlaku pravidelně zastavujícího a musí ve stanici s vlakem zastavit, pokud nejsou splněny podmínky tohoto předpisu pro projetí vlaku.

49:47
Rychlostník 80 km/h

1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.

50:35
Předvěstník Očekávejte traťovou rychlost 50 km/h

51:15
Rychlostník 50 km/h

Návěst Traťová rychlost (bílý terč a na něm černé číslo; není-li návěstidlo z odrazek, je číslo s bílými odrazkami) přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem při jízdě vlaku nebo posunového dílu, ve kterém je zařazeno hnací vozidlo skupiny přechodnosti 3. Stejným způsobem musí strojvedoucí postupovat, pokud je rychlostník 3 seskupen s jiným rychlostníkem. Ukončení rychlosti nařízené rychlostníkem 3 stanovuje rychlostník N, který není seskupen s rychlostníkem 3 nebo další rychlostník 3.

51:30
Špičák

55:11
Odjezdové návěstidlo Rychlost 50 km/h a volno

55:23
Horní rychlostník 70 km/h / dolní rychlostník 65 km/h

56:14
Rychlostník 60 km/h

1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.

58:20
Železná Ruda - město

60:17
Rychlostník 70 km/h

60:46
Železná Ruda-centrum

66:34
Vzdálenostní upozorňovadlo Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu

66:41
Vzdálenostní upozorňovadlo Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu

66:46
Vzdálenostní upozorňovadlo Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu

66:50
Vjezdové návěstidlo Výstraha

67:25
Železná Ruda-Alžbětín

Informace o trati: Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín

Okolí tratě: Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín

Kostel sv. Martina na Hůrce

Na západní straně kopce Hůrky (původně Dubové Hůrky) byl ve 13. století postaven farní kostel obce Beňovy, která byla založena dříve než Klatovy. Gotický kostelík se v roce 1599 stal klatovskou svatyní a o její udržování se starali poustevníci žijící na Hůrce. Kvůli nedostatku peněz na opravy kostel chátral, až přestal být využíván k církevním účelům. V letech 1735 až 1748 byl na jeho místě postaven nový, větší barokní kostel, také zasvěcený sv. Martinovi.

Rozhledna Markéta, Dlažov

Rozhledna sv. Markéty u Dlažova z roku 2014 se tyčí do výšky 25 metrů. Po výstupu se otevřou výhledy na Chodsko a část Českého lesa, Pošumaví i Šumavu. Plošina je umístěna ve výšce 19 metrů a vyšlapete si na ni 94 schodů. Kromě věže rozhledny je z vlaku vidět i druhá, menší. Ta patří novogotické kapli z roku 1886 zasvěcené právě svaté Markétě.

Vodní nádrž Nýrsko

Nýrská přehrada na horním toku Úhlavy, nedaleko Nýrska. Stavba přehrady probíhala letech 1965 až 1969. Původním účelem stavby bylo hromadění vody, kterou bylo možno vylepšovat průtok v Úhlavě pro plzeňskou úpravnu vody na Homolce. Kapacita nádrže je dostačující i pro Klatovsko a Domažlicko. Ze všech nádrží v povodí Berounky je zde nejčistší voda a snadno se upravuje na vodu pitnou. Sypaná, kamenitá hráz má železobetonový těsnící štít. Délka hráze v koruně je 320 m a výška nad terénem 36,2 m. V roce 1996 byla na každou spodní výpust instalována turbína typu Bánki ČKD. Délka vzdutí je 2,5 km, zatopená plocha činí 148 ha a objem 20,75 mil. m3.

Zřícenina hradu a zámek Klenová

V Klenové stál hrad už ve 13. století. K jeho majitelům patřil Jiří Harant z Polžic a Bezdružic. Jak se traduje, právě na Klenové se mu narodil syn Kryštof, z něhož se stal významný renesanční myslitel a politik. V roce 1832 koupil opuštěný hrad hrabě Eduard Stadion a na místě jižního opevnění nechal postavit zámek a celý areál upravil do současné romantické podoby. Park mezi zámkem a zříceninou hradu slouží jako galerie moderních plastik pod širým nebem.

Žakova kaplička, Zelená Lhota

V 70. letech 19. století pracovali na stavbě železnice dělníci z různých částí Rakouska-Uherska a Itálie, tzv. barabové. Jeden z nich, Ital Dominico Latini přezdívaný Žako, se vydal zimní nocí od rozestavěného tunelu do nedaleké Zelené Lhoty. Ve sněhové vánici však zabloudil. Jen náhodou neumrzl a našel cestu do strážního domku. Šetřil a za nějaký čas nechal u strážního domku jako poděkování za svou záchranu postavit dřevěnou kapličku.

Brčálnická lípa

V horské osadě Brčálník u Hojsovy Stráže roste několik památných stromů. Pozoruhodná je především asi třísetletá lípa velkolistá, která stojí mezi železniční tratí a místním hotelovým komplexem. Mohutný strom s obvodem kmenu přes sedm metrů je pro svůj věk i jako dominanta krajiny chráněný státem od roku 1985. Na Brčálníku najdete také podobně starý jasan ztepilý a u hájovny mezi Brčálníkem a Hojsovou Stráží buk lesní.

Pohřebiště barabů

Mnoho dělníků, barabů, přišlo na stavbě nového rakousko-bavorského železničního spojení o život, a to hlavně při stavbě špičáckého tunelu. Část z nich byla pochována na malém hřbitově u trati mezi Špičákem a Železnou Rudou. Díky péči Železnorudského spolku bylo pohřebiště barabů v roce 2002 obnoveno. Místo posledního odpočinku tragicky zesnulých dělníků je označeno velkým dřevěným křížem a nechybí trojjazyčná informační tabule.

Železniční tunel Špičák

Dlouhou dobu byl železniční tunel Špičák s délkou 1 747 m nejdelším na našem území. Budován byl v letech 1874 až 1876 a slavnostně otevřen v roce 1877. Prvenství mu patřilo až do roku 2007, kdy byl předstižen o 11 m delším tunelem postaveným u obce Březno na trati Lužná u Rakovníka – Žatec – Chomutov (č. 124). I on však byl sesazen. Čtyřkilometrovým tunelem u Ejpovic na Plzeňsku se rozjely první vlaky v roce 2018.

Rozhledna Špičák

Rozhledna na vrcholu Špičáku vyrostla v roce 2014. Tím se stal vrchol, běžně dostupný moderní sedačkovou lanovkou, ještě více turisticky atraktivnějším. Rozhledna měří 26,5 metru a na její vrchol vede celkem 135 schodů. Z vrcholu jsou za jasného počasí vidět i Dachsteinské Alpy. Vstup je zdarma.

Hora Velký Javor (D)

Německý vrchol s nadmořskou výškou 1456 m n. m. tvoří čtyři skupiny skal: Großer Arber, Bernstein, Richard Wagner-Spitze a Ostspitze. Na špici se kromě kaple sv. Bartoloměje z roku 1956 nachází německé vojenské zařízení protivzdušné obrany es dvěma radarovými kopulemi. Ty vznikly v roce 1983, aby bylo možné sledovat vzdušný prostor nad východním blokem. V roce 1996 byly vybaveny třídimenzionálním vyhledávacím radarem RRP-117. Druhá uvolněná věž od té doby obsahuje komunikační antény. Zařízení je nyní součástí systému protivzdušné obrany NATO. Kromě dvou budov připomínajících spíše hvězdárny je o pár metrů níže konečná stanice kabinkové lanovky náležící zdejšímu ski areálu s homologací FIS. Světový pohár v alpském lyžování na Javoru jel devětkrát.

Výpravní budova žst. Železná Ruda-Alžbětín

Výpravní budova v železnorudské osadě Alžbětín je jedinečná svou polohou. Objekt totiž zhruba v polovině rozděluje státní hranice mezi Českou republikou a Německem. Také stanice nese dva názvy – Železná Ruda-Alžbětín a Bayerisch Eisenstein. Nádraží vzniklo v roce 1877 pro Plzeňsko-březenou dráhu. V současnosti je obsluhována osobními vlaky a rychlíky z Prahy, Plzně a Klatov. Osobní vlaky z německé strany přijíždí z Plattlingu.

Technické informace: Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín

Vlak: R 776 Berounka

Vozidlo: lokomotiva řady 754

Max. rychlost vozidla: 100 km/h

Délka tratě: 49 km

Délka záznamu: 01:08:31

 

Datum zveřejnění: 10. 2019

Rozhovor se strojvedoucím: Miroslav Navrátil, strojvedoucí ČD, Oblastní centrum Západ

V jakém roce jste se stal železničářem?
K tehdejším ČSD jsem nastoupil v roce 1982 po ukončení školy.

Jak se vyvíjela vaše profesní kariéra?
Absolvoval jsem dvouletou vojenskou službu a po návratu do civilu jsem nejprve složil nezbytné zkoušky, aby se ze mne mohl stát pomocník strojvedoucího. Poté jsem byl zařazen na topírenský posun v depu Klatovy, pak zálohu v žst. Klatovy a následně zálohu v žst. Plzeň. Následovala nákladní doprava a nakonec osobní doprava. Touto profesní cestou museli v té době projít všichni strojvedoucí. V roce 1998 jsem byl pro nadbytečnost strojvedoucích přeřazen na pozici vozmistra, a k osobní dopravě jsem se vrátil cca po 6 letech.

Jaké bylo první vozidlo, které jste vedl?
První byl motorový vůz řady 831.

Které vozidlo či trať máte nejraději a proč?
Rád jezdím na trati Klatovy – Železná Ruda, a také Klatovy – Horažďovice předměstí. Okolo je krásná příroda a žádná směna není stejná jako druhá. Na podzim, když padá listí, je problém s rozjezdem a bržděním, protože to klouže. Při velkém větru občas padají stromy přes koleje, v zimě nám mrzne nafta a vzduch (v brzdě, dveře atd.). V létě při vysokých teplotách se zase přehřívají motory, zážitků je prostě mnoho.

Berete svou práci jako zaměstnání nebo poslání?
Jezdit s lokomotivou byl můj sen od dětství, který jsem si splnil, a práce mě zatím stále baví.

Jaký je váš osobní sen spojený se železnicí?
Zkusit řídit TGV, ale bohužel zůstane asi jen u snění…

Jak bude podle vás vypadat železniční doprava v ČR za 50 let?
Železniční dopravu za padesát let si nedokáži představit.