Děčín hl. n. – Dresden Hbf.

Číslo tratě: 083, 241.1
<
>
Po najetí kurzorem nad grafický symbol se zobrazí podrobný popis.

Události na trati: Děčín hl. n. – Dresden Hbf.

00:15
Děčín hlavní nádraží

01:19
Cestové návěstidlo: Rychlost 50 km/h a volno

01:36
Vpravo: trať 081 (Děčín hl.n. - Benešov nad Ploučnicí – Rumburk)

01:44
Rychlostník 70 km/h

02:46
Stanoviště oddílového návěstidla Očekávejte rychlost 80 km/h

02:55
Děčín-Přípeř

03:03
Rychlostník 80 km/h

1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.

03:14
Rychlostník 100 km/h

1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.

03:30
Vzdálenostní upozorňovadlo Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu

03:34
Vzdálenostní upozorňovadlo Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu

03:40
Vzdálenostní upozorňovadlo Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu

03:44
Vjezdové návěstidlo: rychlost 80 km/h a volno

04:06
Vlevo spojka mezi stanicemi Děčín-Prostřední Žleb a Děčín východ

04:10
Horní rychlostník 120 km/h, dolní rychlostník 115 km/h

04:21
Děčín-Prostřední Žleb

05:41
Předvěstník Očekávejte traťovou rychlost 100 km/h

06:16
Děčín-Čertova Voda

06:19
Horní rychlostník 105 km/h, dolní rychlostník 100 km/h

07:12
Rychlostník 100 km/h

1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.

07:43
Dolní Žleb zastávka

07:45
Horní rychlostník 110 km/h, dolní rychlostník 105 km/h

08:28
Dolní Žleb

08:32
Horní rychlostník 120 km/h, dolní rychlostník 110 km/h

08:50
Rychlostník 120 km/h

08:53
Připravte se ke stažení sběrače

3414. Návěst Připravte se ke stažení sběrače (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř dva krátké vodorovné bílé pruhy umístěné symetricky, levý ve spodní a pravý v horní části desky; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, jsou pruhy z bílých odrazek) předvěstí strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla návěst Stáhněte sběrač, Kolej v přímém směru bez trakčního vedení, Kolej ve směru doprava bez trakčního vedení nebo Kolej ve směru doleva bez trakčního vedení.

08:56
Zákaz rekuperace

09:22
Stáhněte sběrač

3415. Návěst Stáhněte sběrač (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř vodorovný bílý pruh v úhlopříčce; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je pruh z bílých odrazek) přikazuje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla jízdu se staženým sběračem nejpozději v úrovni této návěsti.

09:22
Rychlostník 120 km/h

09:26
Zdvihněte sběrač

3416. Návěst Zdvihněte sběrač (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř svislý bílý pruh v úhlopříčce; není-li návěstidlo z odrazového materiálu, je pruh z bílých odrazek) dovoluje strojvedoucímu jízdu se zdviženým sběračem, když elektrické hnací vozidlo mine tuto návěst.

09:26
Začátek jednofázové trakční soustavy

10:39
Schöna

11:38
Schmilka-Hirschmühle

13:53
Bad Schandau Ost

14:13
Předvěstník Očekávejte traťovou rychlost 40 km/h

14:34
Krippen

14:49
Samostatná světelná opakovací předvěst Očekávejte rychlost 40 km/h

15:08
Samostatná světelná opakovací předvěst Očekávejte rychlost 40 km/h

15:25
Vjezdové návěstidlo Rychlost 40 km/h a výstraha

16:47
Vjezdové návěstidlo Stůj

17:15
Bad Schandau

17:20
Cestové návěstidlo Opakování návěsti výstraha

17:30
Vpravo: trať z Bad Schandau do Sebnitz

20:27
Předvěstník Očekávejte traťovou rychlost 100 km/h

20:28
Königstein (Sächs Schw)

20:44
Úsek kontroly snižování rychlosti na 100 km/h

21:00
Rychlostník 100 km/h

1341. Návěst Traťová rychlost (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska, na ní černé číslo sestavené z černých číslic, umístěných pod sebou) přikazuje strojvedoucímu soupravy s naklápěcími skříněmi nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem.

22:36
Odbočka Königstein (Überleitungsstelle Königstein)

23:30
Kurort Rathen

24:16
Přejezd kontrolovaný radarem. Radar kontroluje, zda je přejezd uzavřen.

26:08
Stadt Wehlen (Sachs)

28:18
Obervogelgesang

28:28
Odbočka Obervogelgesang

30:58
Nahoře – trať Pirna - Lohmen - Dürrröhrsdorf-Dittersbach

31:08
Rychlostník 160 km/h

31:10
Pirna

32:24
Heidenau Grossedlitz

33:06
Heidenau Süd

33:42
Heidenau

33:44
Vlevo – trať Heidenau–Altenberg

34:12
Dresden-Zschachwitz

34:31
Vlevo: Dresden-Niedersedlitz Güteranlage (odstavná kolej pro nákladní vlaky)

34:48
Dresden-Niedersedlitz

35:18
Předvěstník Očekávejte traťovou rychlost 140 km/h

35:31
Dresden-Dobritz

35:43
Rychlostník 140 km/h

35:56
odstavné nádraží pro vlaky dálkové dopravy Dresden Reick

36:14
Dresden-Reick

36:46
Předvěstník Očekávejte traťovou rychlost 120 km/h

37:16
Rychlostník 120 km/h

37:17
Dresden-Strehlen

38:55
Dresden Hbf

Informace o trati: Děčín hl. n. – Dresden Hbf.

Okolí tratě: Děčín hl. n. – Dresden Hbf.

Železniční most Děčín hlavní nádraží – Děčín východ

Děčínský železniční most pochází z roku 1867 a klene se přes řeky Labe a Ploučnici. Částečně kamenný a částečně příhradový. V roce 2013 si odbyl celkovou rekonstrukci.

Zámek Děčín

Barokně-klasicistní zámek se nachází přímo ve středu města nad soutokem Labe a Ploučnice a byl postaven v místech, kde v 10. století stávalo dřevěné hradiště. Později zámek sloužil řadě rodů, především však pánům z Vartenberka, z Bünau a Thun-Hohensteinům. Ve třicátých letech 20. století museli Thunové zámek prodat Československu. Poté postupně sloužil vojenským posádkám. Když v roce 1991 odešli Sověti, byl zámek obnoven a zpřístupněn veřejnosti. Dnes patří městu.

Železniční most Děčín východ – Děčín Prostřední Žleb

Železniční most přes Labe v Děčíně drží dva české rekordy – jednak jde o most s nejšikměji položenou mostovkou vůči ose řeky v ČR a zároveň je nejníže položeným mostem přes Labe na území republiky. V roce 1874 ho postavila Rakouská severozápadní dráha. Svému účelu slouží dodnes.

Přístav, Děčín Loubí

Přístav v Děčíně Loubí píše svou historii od roku 1880, kdy zde Rakouská severozápadní dráha a Pražská paroplavební a plachetnicová společnost vybudovaly překladiště. Nejprve vznikla pobřežní zeď, tunel pro vlečku a odstavné koleje. O dva roky později se přidaly rampy a administrativní budova. V průběhu let byl přístav několikrát rozšiřován – největší zásah do prostoru byl zaznamenán v padesátých letech. Již za monarchie byl nejdůležitějším vnitrozemským přístavem pro překládku kusového zboží a surovin.

Kostel Nejsvětější Trojice, Dolní Žleb

Kostel Nejsvětější Trojice v Dolním Žlebu tvoří jednu z dominant nejseverněji položené obce v České republice. Původní dřevěný kostel byl postaven v roce 1747, postupně však byl přestavován. Vysvěcen byl až v roce 1831. Po druhé světové válce začal chátrat. Do objektu zatékalo, narušeny byly zejména klenba a omítky. Nyní se o kostel stará místní sdružení. Jde o pozdně barokní sakrální stavbu s klasicistními prvky.

Hřensko

Hřensko tvoří vstupní bránu do Národního parku České Švýcarsko. Pro obec je typická úchvatná skalnatá scenérie. Svoji polohou na soutoku řek Labe a Kamenice je Hřensko se svými 115 m n. m. nejníže položeným místem v České republice. Obec je zároveň výchozím místem pro výlety na Pravčickou bránu, největší přírodní skalní most na našem kontinentu, a do soutěsek řeky Kamenice, kde je možné absolvovat projížďku na lodičkách. Historie obce sahá do počátku 15. století, kdy je v písemnostech Berků z Vysoké Lípy zmínka o odbočce z České cesty ke krčmě na břehu řeky Labe. Hospoda zde sloužila plavcům a vorařům.

Schmilka

Schmilka je první železniční stanicí na německém území. Stejně jako české Hřensko funguje malá pohraniční obec coby výchozí místo do Národního parku Českosaské Švýcarsko. Původně byla Schmilka vsí plavců a vorařů, dnes zde najdete vzorně udržované hrázděné a obvazcové stavby lidové architektury.

Lázně Toscana, Bad Schandau

Bad Schandau je, jak německý název napovídá, lázeňským městečkem. Největšího úspěchu si toto nejstarší lázeňské centrum v Německu dopřává již od roku 1730, kdy byl v údolí řeky Křinice nalezen železitý pramen. Do Bad Schandau se vydávají především lidé s nemocemi krevního oběhu a srdce. Nejnovější trendy v lázeňství prezentují Lázně Toscana Therme. Rozkládají se na prostoru velikém 1 830 m².

Největší zahradní železnice ve střední Evropě, Kurort Rathen

Saská ves Kurort Rathen nabízí největší soukromou zahradní modelovou železnici v Evropě, v měřítku 1:22,5. Na bezmála šesti tisících metrech čtverečních najdete zmenšeniny většiny železničních tras v Sasku. Železnice je vsazena do krajiny spolu s nejznámějšími budovami regionu. Výstavba na pozemku velkém 7,5 tisíce metrů čtverečních byla zahájena v roce 2005. Délka kolejiště je zhruba 4,5 km.

Skalní most, Bastei

Skalní most v Bastei, či v překladu Baště, patří mezi turisticky nejatraktivnější místa regionu. Skály vznikly díky vodní erozi během miliónů let a ční až ve 305 metrech nadmořské výšky. Současné provedení mostu je datováno do roku 1851 a vede přes Kuní jámu a spojuje tak Bastei se skálou Neurathen, kde v terénu najdete poslední zbytky hrádku z poloviny 14. století.

Zámek Sonnenstein, Pirna

Zámek Sonnenstein stojí v místech, kde stával od roku 1269 strážní hrad. Sonnenstein se postupně proměňoval na pevnost a v tomto duchu probíhaly na konci 15. století první přestavby. Další stavební úpravy proběhly pod vedením velitele se jménem Rochus zu Lynar – během let 1570–73. V roce 1639 se Sonnenstein musel potýkat se švédským vojskem. Další stavební úpravy přišly na řadu v prvních desetiletích 18. století a dřívější zámek se měnil na kasárna. Jeho dalším využitím bylo místo pro státní věznici. S rokem 1811 přišla proměna zámku na první Německý léčebný ústav pro duševně choré. V roce 1939 byl ústav zrušen a vznikly zde plynové komory, ve kterých Hitler zavraždil 14 tisíc psychicky nemocných jedinců (program Euthanasie). O život tu přišli i místní Židé. Po válce měl Sonnenstein různé využití, nyní slouží okresnímu úřadu Saské Švýcarsko, rehabilitačnímu centru a chráněné dílně.

Nádraží Dresden Hauptbahnhof

Jedno z nejkrásnějších nádraží v Německu leží v Drážďanech. Hlavní nádraží je součástí železničního systému, který umožňuje přímé spojení na sever Německa, do Lipska, Kolína nad Rýnem anebo České republiky. Postaveno bylo v letech 1892–1897 podle návrhu Ernsta Giese a Paula Weidnera. Za druhé světové války v roce 1945 bylo silně poškozeno bombardováním, ostatně jako celé město. V poválečné době se hlavní nádraží stalo jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů ve východním Německu. Hlavní nádraží si mezi lety 1997 a 2006 odbylo nákladnou rekonstrukci. Původní skleněná střecha však musela být, kvůli stavu konstrukce, pokryta pouze tkaninou. V roce 2007 se tato železniční stanice ucházela o prestižní Stirlingovu cenu udělovanou Královským institutem britských architektů. Denně místem projde zhruba 60 tisíc cestujících.

Technické informace: Děčín hl. n. – Dresden Hbf.

Vlak: EC 176

Vozidlo: Lokomotiva řady 193

Max. rychlost vozidla: 200 km/h

Délka tratě: 63 km

Délka záznamu: 39:59

 

Rozhovor se strojvedoucím: Ladislav Kohoutek (Oblastní centrum provozu Střed, Provozní pracoviště Praha- Vršovice)

Ladislav Kohoutek a jeho životní motto: Stále si udržuj zdravou dávku pokory
Ladislav Kohoutek a jeho životní motto: Stále si udržuj zdravou dávku pokory

V jakém roce a do jaké služebny jste nastoupil k ČSD?
K ČSD jsem nastoupil hned po maturitě v roce 1980 do tehdejšího lokomotivního depa  Praha – střed.

Jak se vyvíjela vaše profesní kariéra?                                                                         

Od nástupu jsem pracoviště nezměnil. První zákonitou zkoušku na elektrické stejnosměrné lokomotivy jsem udělal 6. 10. 1983. V roce 1990 jsem si rozšířil kvalifikaci o pantografy řady 451 a 452. V roce 1991 následovala dvouproudová hnací vozidla, o 9 let později zkoušky na jednotky řady 471, v roce 2004 na Pendolina, téhož roku zkouška z německých předpisů a od 12. 12. 2004 jsem začal dopravovat vlaky na rameni Praha – Drážďany, později i  Praha – Lipsko. V roce 2008 jsem složil zkoušky na Taurusy řady 1216 ÖBB, o 2 roky později jsem uspěl u státních zkoušek z německého jazyka (úroveň B1). Od roku 2017 mám oprávnění na řady 380 a 193 (Vectron).

 

Které vozidlo jste vedl jako první?

Mým prvním vozidlem po zákonité zkoušce byla tyristorová Žehlička řady 111.

 

Jaké vlaky jste dopravoval?

Po dvou letech na zálohách jsem začal vozit přetahy osobních souprav i nákladních vozů po Praze, ale i rychlíky do Čerčan, Benešova a Kutné Hory. V roce 1990 jsem začal jezdit s jednotkami řady 451 směr Kolín, Pardubice, Hradec Králové a Choceň. Občas jsem také zajel s dvouproudovkami  do Plzně a Českých Budějovic. V roce 2003 jsem opustil elektrické jednotky a začal jezdit s rychlíky na rameni Praha – Břeclav, Praha – Děčín a od grafikonu 2004/2005 s EC vlaky do Německa.

 

Které vozidlo a trať máte nejraději a proč?

Mé nejoblíbenější vozidlo je asi Taurus řady 1216, své kouzlo měly i staré „Krysy“ 150 a 350. Mé oblíbené tratě jsou Praha – Břeclav s krásnými úseky podél řek Labe, Orlice, Svitavy, se zakončením ve kraji vína pod Pálavou. Pěkné bylo i pendlování v lesích mezi Hradcem Králové, Týništěm nad Orlicí a Chocní. Rád jezdím také kolem nádherných pískovcových skal Česko-saského Švýcarska.

 

Co byste označil za nejzajímavější zážitek ve své kariéře?

Nejzajímavější zážitky jsem měl asi v hektickém roce 2004, kdy jsme se učili na okruhu a trati krotit nová Pendolina, probíhala intenzivní výuka němčiny, německých předpisů a po příslušných zkouškách se nám na konci roku otevřel nový železniční svět DB.

 

Máte nějaké profesní či životní motto

Moje pracovní motto zní asi takto: Stále si udržuj zdravou dávku pokory a pochybností o své dokonalosti, jakmile se ti začne zdát, že tě nemůže už nic překvapit, jsi na nejlepší cestě do průšvihu.

 

Berete svou práci jako zaměstnání nebo poslání?

Svou práci jako poslání neberu, ale bez určité profesní hrdosti a nadšení se tahle práce dá dělat jen těžko.

 

Zvolil byste si tuto práci znova?

Se svými současnými zkušenostmi bych práci strojvedoucího nevolil – snažil bych se dělat něco klidnějšího, bezpečnějšího a spojeného s pravidelným denním rytmem a životosprávou. Ale povolání si vybírají zpravidla mladí lidé, kteří mají na tyto věci jiný náhled, v sobě více neklidu, touhy po dálkách a dobrodružstvích.

 

Jaký je Váš osobní sen spojený se železnicí?

Můj osobní sen jsou spokojení a dobře placení strojvůdci, kterých je dostatek a místo chození na přesčasy si užívají pohodový soukromý život s dostatkem odpočinku. V práci pak mají výborné zázemí a obsluhují moderní spolehlivá vozidla. Co se týká železničního provozu, jsou mým snem spokojení cestující přesných a pohodlných vlaků. Jedním z mých snů je i možnost přepravy lidí po železnici až na pražské letiště vlakem, který je rychle dopraví až do suterénu odbavovací haly.

 

Chtěl byste s ohledem na vaši profesi někomu poděkovat

Děkuji v mé profesní kariéře bych vyslovil dvěma lidem. Prvním byl Ing. Jindřich Hála – v 80. letech velký „guru“ pražských strojvůdců. Jeho technické znalosti i způsob výkladu mě vždy fascinovaly. Druhým člověkem je současný šéf nás, „německých“ strojvůdců, Zdeněk Mikeš, jehož znalosti, přehled i pracovní nasazení jsou opravdu obdivuhodné a ve spojení s férovým lidským přístupem si zaslouží náš dík i uznání.

 

Jak bude podle vás železniční doprava v ČR vypadat za 50 let?

Za 50 let bude, doufám, v Česku síť vysokorychlostních tratí, po kterých budou jezdit moderní, pohodlné a cenově dostupné rychlovlaky, aby pro ostatní země nebylo výhodnější naši republiku objíždět.